Spor o ústavu
Kompetenční žaloba? Zemanovi by mohla rozšířit pravomoci

Podání kompetenční žaloby proti prezidentovi Miloši Zemanovi by si pravděpodobný budoucí premiér Bohuslav Sobotka, případně Poslanecká sněmovna měli dobře rozmyslet. Ústavní soud se totiž může nakonec přiklonit na stranu hlavy státu. V takovém případě by Zemanovi a jeho extenzivnímu výkladu prezidentských pravomocí nestálo nic v cestě. O vládě by rozhodoval prezident a premiér by byl jenom "figurka", varoval ústavní právník Jan Kysela.

O možnosti podání kompetenční žaloby na hlavu státu hovořil v poslední době především předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, který stále čeká na to, až ho prezident jmenuje premiérem, a zároveň se obává, že mu neschválí všechny kandidáty na ministry.

K podání kompetenční žaloby je však několik překážek. Ta první je, že ji může podat pouze účastník sporu - tedy buď prezident, nebo premiér. Sobotka by tak musel pravděpodobně počkat, až ho Zeman předsedou vlády jmenuje. Někteří ústavní právníci však soudí, že by tento krok šel obejít a kompetenční žalobu by mohla podat za určitých okolností Poslanecká sněmovna.

Další potíž představuje fakt, že Ústavní soud nemusí kompetenční žalobu vůbec přijmout. "My se totiž nepřeme o to, jestli má prezident republiky kompetenci jmenovat ministry. My se přeme o ty okolnosti. Takže to, aby vůbec Ústavní soud kompetenční žalobu přijal, bude vyžadovat určitou "dobrou vůli" ze strany soudu," vysvětlil ústavní právník Jan Kysela.

Není však zcela jisté, že u Ústavního soudu, ve kterém má Zeman "své" soudce, Sobotka uspěje. Stát by se také mohlo to, že by spor vyhrál Zeman. Minimálně má na své straně několik výkladů ústavy. "Pokud by ústavodárce chtěl, aby ministry nejmenoval prezident, ale premiér, tak by to napsal. Stanovil-li, že to dělá hlava státu na návrh premiéra, zdůraznil spolurozhodování těchto funkcionářů, nikoliv podrobení prezidenta jinému orgánu. Prezident, který odpovídá právně za jmenování vlády, má svobodu rozhodnutí. Ovšem při vědomí, že jeho odmítnutí může vyvolat konflikt s premiérem. Premiér se může bránit tím, že podá demisi, a tak odmítne realizovat představy prezidenta o budoucí podobě vlády," píše právník Zdeněk Koudelka na serveru revuepolitika.cz.

Zeman s kompetencemi premiéra?

Pokud by Zeman spor o kompetence u Ústavního soudu vyhrál, nebránilo by už realizaci jeho extenzivního výkladu ústavy nic v cestě. "V tu chvíli by se systém rozpadl, respektive proměnil. Ve chvíli, kdy každou kompetenci prezidenta republiky budete vykládat tak, že její výkon je zcela ponechaný na jeho uvážení a je spojený s jakýmikoliv podmínkami, když v ústavě není napsaná lhůta, tak to znamená, že prostě nemá žádnou lhůtu...Tak si představte, že jste levicový nebo pravicový prezident a ve sněmovních volbách vyhraje opačný tábor. Vy si řeknete: mám někde napsáno, abych jmenoval premiérem reprezentanta opačného tábora a zradil tak své přesvědčení a voliče? To já ho jmenovat nebudu a vyberu si někoho, kdo mi je sympatický," popsal možnou situaci on-line deníku TÝDEN.CZ ústavní právník Jan Kysela. Připomněl, že na rozdíl od parlamentních voleb v těch prezidentských vyhrávají obvykle vyhraněné osobnosti.

Kysela se však domnívá, že pravdě blíž je jeho výklad ústavy. Není tak prý příliš pravděpodobné, že by Ústavní soud nedal za pravdu Sobotkovi. "Když studujete literaturu, tak vidíte důraz na to, že hlavy státu se považují za stále slabší, slabší, slabší, což nutně neznamená, že měníte ústavu, podle níž se nachází jejich postavení, ale že měníte její interpretaci. Sehrává v tom roli to, že hlavy státu bývají neodpovědné. Pakliže nenesete politickou odpovědnost, tudíž nemůžete být odvoláni, tak se vychází z toho, že nemáte žádnou moc. Vychází se z toho, že v demokracii bez odpovědnosti nemůže být moci. Naopak vláda odpovědná je, opírá se o důvěru parlamentu. Tudíž vláda je ta, která v zásadě řídí konání hlavy státu," vysvětlil právník on-line deníku TÝDEN.CZ.

Neznamená to však, že by prezident musel schválit premiérovi ve vládě kohokoliv. Odmítnout může třeba toho, komu brání ve výkonu funkce ministra jiná neslučitelná funkce - třeba soudce.  Nejmenovat však může podle Kysely i někoho, kdo nemá lustrační osvědčení, nebo je to podnikatel, který by se na postu ministra dostal do střetu zájmů.

Zeman bez postu úplně

Co by se Zemanovi nemuselo vyplatit vůbec, je nedělat nic. V takovém případě by totiž mohly na Zemana dvě třetiny senátorů a poslanců podat ústavní žalobu. "Ta se týká hrubého porušení ústavního pořádku. Nabízí se více případů, na které se to může stáhnout. Třeba kdyby pan prezident republiky odmítal jmenovat předsedu vlády, aniž by pro to byl nějaký důvod, nebo kdyby odmítl předsedovi vlády jmenovat ministry, aniž by pro to existoval legitimní důvod, tak se dá uvažovat o tom, že je to hrubé porušení ústavního pořádku," objasnil Kysela. V případě, že by Zeman soud prohrál, přišel by o mandát prezidenta a možnost jej v budoucnosti ještě vykonávat.