Konec příštím přeběhlíkům, navrhla KSČM do ústavy

Vzít budoucím přeběhlíkům jejich poslaneckou židli? I takové zákony se nyní, po pádu vlády a těsně před volbami, objevují ve sněmovně. Ta má navíc před sebou pouze dvě poslední schůze a rozjednaných zákonů je víc, než může stihnout. Konec přeběhlíkům chtějí udělat poslanci KSČM a spoléhají se přitom na ostatní strany. Jsou totiž společně s lidovci jedinou parlamentní stranou, z jejichž řad nikdo z poslanců během posledního volebního období nezběhl.

Poslanec, který se během svého volebního období rozhodne odejít z klubu strany, za kterou byl zvolen a nebo i ze strany, by o svůj mandát nepřišel automaticky. Komunisté navrhují změnu Ústavy tak, aby pravomoc "nevěrnému" politikovi vzít mandát měl Nejvyšší správní soud.

ČTĚTE TAKÉ: Poslance čeká bitva: kdo ještě prosadí své zákony?

"Poslanec je zvolený na kandidátce politické strany a na základě jejího programu," míní například poslanec Zdeněk Maršíček (KSČM). Odpůrci tohoto názoru ale zase upozorňují, že poslanci jsou sice voleni systémem, ale skládají slib ústavě a ne politické straně.

KSČM poslala do parlamentu zákon jen dva týdny poté, co sněmovna vyslovila nedůvěru vládě Mirka Topolánka. Návrh ČSSD nakonec kromě opozičních poslanců podpořili i někteří politici koalice z ODS a zelených. Podporu pro zcela stejný zákon komunisté zkoušeli najít ve sněmovně už před čtyřmi lety a také v únoru 2007. Tedy krátce po tom, co Topolánkova vláda získala důvěru s pomocí poslanců Miloše Melčáka a Michala Pohanky, kteří krátce předtím vystoupili z klubu ČSSD.

Komunisté dlouhodobě argumentují například i tím, že za První republiky bylo možné ztratit mandát "z pohnůtek nízkých" . "Nestabilita politických stran, tak zejména jejich poslaneckých klubů, oslabuje fungování parlamentní demokracie," píší poslanci v návrhu.

I když se s neposlušnými poslanci v uplynulých dvou letech potýkaly obě největší strany - ODS i ČSSD, a nejnověji i zelení, není jisté, zda návrh nyní najde podporu.

"Myslím, že je příliš málo času na větší debatu o tomto problému, navíc jde o změnu Ústavy," říká opatrně například zástupce nejbližšího parlamentního spojence KSČM, předseda klubu ČSSD Bohuslav Sobotka. Podle něj by se o zákonu ale určitě mohlo debatovat po podzimních volbách.

Někteří poslanci s návrhem komunistů po posledních zkušenostech minimálně sympatizují. "Myslím, že by každý poslanec měl odpovídat své straně, protože ta ho vyslala do parlamentu a její program hájit," řekl jeden z lidovců. Naopak Olga Zubová, kterou Strana zelených vyloučila z partaje a následně podpořila opozici v sesazení koaliční vlády, se přeběhlicí necítí a nadto míní, že mandát každý dostal od voličů, ne od strany.

"Jestli se poslanec během volebního období názorově rozejde se svojí stranou, například kvůli jejímu neplnění volebního programu, nevidím důvod, proč by právě on měl odejít ze sněmovny. Každý poslanec by svoji funkci měl vykonávat v souladu se svým svědomím," řekla pro on-line deník TÝDEN.CZ Zubová.

Odborníci ale před takovými úpravami varují. Svazovat podle nich politický život nelze. Pro příklad se uvádí někdejší návrhy ODS, která se pokoušela v polovině devadesátých let uzákonit vyrovnaný rozpočet.

Foto: Tomáš Nosil, Jan Schejbal