Létající kalamáře, řev a mlácení ve sněmovně

Domácí
10. 1. 2016 11:15
Vídeňská říšská rada roku 1907.
Vídeňská říšská rada roku 1907.

Opozice blokuje zákon o elektronické evidenci tržeb a Andrej Babiš zuří. Parlamentní obstrukce však nejsou nic nového, Češi se je naučili už za císaře pána.

Většina má právo bránit se teroru menšiny. Tuto větu kupodivu neřekl ministr financí a šéf hnutí ANO Babiš při obhajobě registračních pokladen v posledních několika měsících, ale poslanec Marek Benda (ODS) v roce 2011. Tehdy pravicová vláda ODS, TOP 09 a VV čelila obstrukcím ČSSD proti přijetí takzvaného balíčku reformních zákonů. "Dvacet procent sněmovny prosazuje svoji vůli proti většině sněmovny a blokuje tento důležitý zákon a brání koaliční vládě prosadit to, co jsme slíbili voličům." Tak to už je Andrej Babiš v prosinci 2015. Opozice přijetí vlajkové lodi jeho programu zablokovala naposledy v pátek.

ODS a TOP 09 tím navázaly na bohatou tradici parlamentních obstrukcí, která má kořeny už v předminulém století. První průkopníci se pokusili vládu přemoci tím, že do parlamentu odmítli chodit. Čeští zástupci v říšské radě ve Vídni na přelomu 60. a 70. let 19. století totiž spolu s polskými a jinými neněmeckými poslanci svou absencí způsobovali neusnášeníschopnost parlamentu a doufali, že tím centrální vládu a císaře přimějí k zrovnoprávnění svých národů. Neúspěšně. Nepodařilo se dosáhnout vyrovnání jako Maďarům.

Strašlivá česká bouře

Rakousko-uherské politice dominovaly národnostní spory a parlamentní arény pro ně byly ideálním místem. Tiché protesty formou pouhé absence časem vyšly z módy. V posledním desetiletí 19. století se zdálo efektivnější udělat v parlamentu co největší bengál. A Češi se mohou chlubit prvenstvím prvních násilných obstrukcí. Když se vláda na jaře roku 1893 pokusila prosadit správní reformu, která by byla výhodnější pro Němce, čeští poslanci zemského sněmu v Praze nechtěli připustit zařazení bodu na program zasedání.

"PosNěmečtí poslanci protestující proti Badeniho jazykovým nařízením, která umožňovala používat češtinu na úřadech stejně jako němčinu.lanec Niklfeld vytrhl šuple a tluče jím za strašného hlomozu do pultu," píše odpolední vydání Národních listů ze 17. května. Vzduchem létaly kalamáře a spisy, kolem sněmovny sídlící na stejném místě na Malé Straně jako dnes se srotil dav, který české poslance podporoval. V sále nebylo slyšet vlastního slova, úspěšné nebyly ani pokusy řečníků diktovat zblízka zapisovatelům. "Kdykoli maršálek nebo Alois Funke pootvírají ústa, aby promluvili, strašlivá bouře znovu vždy zaburácí."

Čeští zástupci se činili i ve Vídni. "Poslanec Doležal vytrhl prkno z psacího stolu a na tříšť jím mlátí. Jsou to rány jako na kovadlinu. Budova se třese," informovaly Národní listy 9. června 1900 o pátečním dění ve vídeňském parlamentu. A nejen Doležal, i další Češi mlátili do lavic a stolů. Při protestech byli vynalézaví, kromě křiku, bouchání do lavic a házení kalamářů si na obstrukce nosili například činely, čímž si vysloužili přezdívku "česká muzika".

Nonstop patnáct hodin

Obstrukce si Češi užívali především ve Vídni, kde byli v menšině. V Praze, kde postupně český živel získal převahu, blokovali spíše Němci, kteří nechtěli přijít o výsadní postavení. Ale pokud se Němcům nelíbila centrální vláda, nežinýrovali se ani v hlavním městě. Například v roce 1897 poslanec Otta Lechner hovořil na plénu nepřetržitě spatra od 19 hodin večer do 10 hodin dopoledne druhého dne. V Brně ho poté přivítal dvacetitisícový dav jako národního hrdinu.

Za vlády hraběte Thuna Říšskou radu ochromila takřka permanentní německá obstrukce, nakonec bylo její zasedání odročeno až do konce trvání kabinetu, který se snažil vyvažovat v rámci možností zájmy všech národností v monarchii. Ministři se však bez parlamentu obešli a vládli pomocí císařských nařízení. "Jestliže nejhlavnější činitel v životě státním, to jest zastupitelstvo lidu, jest neschopen plodné práce, potom - mohu snad říci ke štěstí Rakouska - právě paragraf 14 musí do boje," prohlásil tehdejší ministr financí, mladočeský politik Josef Kaizl. Po pádu vlády ovšem české obstrukce v Říšské radě zase podporoval.

Němečtí poslanci protestující proti Badeniho jazykovým nařízením, která umožňovala používat češtinu na úřadech stejně jako němčinu.* Jak nakonec dopadl český zemský sněm?

* Jak obstrukce vnímala v 19. století veřejnost?

* Jak se obstruovalo za první republiky?

* Kdo po sametové revoluci objevil kouzlo parlamentních obstrukcí?

* Bylo možné poslance za obstrukce potrestat?

* Kvůli čemu poslanci v parlamentu jednali přes noc i o víkendu?

* Jaké jsou hlavní nástroje, jak zablokovat třeba Babišovo EET?

Odpovědi na tyto a další otázky si můžete přečíst v nejnovějším vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 11. ledna 2016.

Autor: David JarešFoto: archiv

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ