Děti v Norsku
Lidská práva vás nezajímají! grilovali poslanci Dienstbiera
19.06.2014 12:05 Původní zpráva
Během interpelací v Poslanecké sněmovně došlo ve čtvrtek k ostrému střetu mezi ministrem pro lidská práva Jiřím Dienstbierem (ČSSD) a opozičními poslanci. Důvodem byla kauza českých dětí v Norsku. "To je od vás hezké, pane ministře, že jste nás tak mravně napomenul, že z toho děláme politickou přestřelku. Co jste teď dělal vy, kromě toho, že se nestaráte o lidská práva?" útočil na Dienstbiera například místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Ve sporu šlo o případ Češky Evy Michalákové a jejích dvou synů, o kterém informoval časopis TÝDEN už v červnu loňského roku. Norské úřady odebraly českému páru syny v květnu 2011 po udání z mateřské školy, že jsou děti pohlavně zneužívány. Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo, protože se podezření neprokázalo.
V únoru 2012 i přesto úřady rodiče zbavily práva na péči. Děti se dostaly ke stálým pěstounům, každé teď žije v jiné rodině. Matka může syny vidět dvakrát ročně po dvou hodinách a nesmí s nimi ani komunikovat česky. Obě děti tak mimo jiné zapomínají rodný jazyk, kterým před odebráním hovořily.
"Nemám kompetence"
Poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09) v této věci interpelovala několik ministrů, mimo jiné Jiřího Dienstbiera, ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) a ministryni práce a sociálních věcí Michaelu Marksovou Tominovou (ČSSD). Jiří Dienstbier jí v písemné části své dopovědi mimo jiné napsal, že nemůže zasahovat do činnosti norských soudů a případ nespadá do jeho kompetence.
"Přestože zcela odpadl údajný důvod pro odebrání dětí rodičům, děti zůstávají již třetím rokem odebrány a vůbec nic nenasvědčuje tomu, že by se norské orgány chystaly svůj evidentní přehmat napravit," konstatovala Chalánková.
"Pokud tvrdíte, že nejste oprávněn posoudit, zda postup norských úřadů je v souladu s mezinárodně uznanými právy dítěte a se základním lidským právem, rovněž mezinárodně chráněným, na spravedlivý proces, nemohu s vašimi odpověďmi souhlasit a musím trvat na tom, abyste posouzení provedl a na jeho základě pak na norské postupy případně upozornil orgány mezinárodní ochrany lidských práv, respektive práv dětí," apelovala na Dienstbiera.
"Skutečně já nemám žádnou možnost zasáhnout do rozhodování norských soudů. Tato pravomoc mi skutečně není dána," bránil se Dienstbier s tím, že v tomto případu již podniká některé kroky ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. "Pokud vznášíte tuto interpelaci na mne jenom proto, že jsem ministr pro lidská práva, rovné příležitosti, tak to neznamená, že toto spadá do mé gesce. Není to alibistická odpověď," hájil se dále Dienstbier.
Lidská práva všehomíra
"My totiž žádné ministerstvo pro lidská práva nemáme. Pak by kompetence byly možná o něco výraznější," konstatoval dále Dienstbier. "Protože máme ministra pro lidská práva, který má spíše koordinační roli v celé řadě oblastí a z titulu své funkce předsedám šesti vládním radám pro různé oblasti ochrany lidských práv, kde, jak jsem říkal, je především koordinační role. Ale ministerstvo doopravdy nemáme. Možná by ochraně lidských práv prospělo, kdybychom ho měli, ale není to skutečný stav," dodal a nařkl opozici, že z odebraných dětí dělá politikum: "Nemám pocit, že by všem vystupujícím doopravdy šlo o osud dětí v Norsku."
"Buď máme ministra pro lidská práva všehomíra, anebo máme ministra především pro lidská práva českých občanů, který by měl hájit a česká vláda by měla hájit zájmy českých občanů. To se evidentně neděje. Jenom slyšíme: "Víte, já to lidsky chápu, lidsky jsem pro, ale kompetenci na to nemám." Ale nic vám, pane ministře, prostřednictvím předsedajícího, nezakazuje, abyste pro to něco udělal," tepal do Dienstbiera i poslanec Petr Bendl (ODS).
"Pan ministr Dienstbier má nepochybně pravdu, že nemáme ministerstvo pro lidská práva jako ústřední orgán státní správy. Jinými slovy ministr pro lidská práva, ministr bez portfeje nemá žádný orgán, což svým způsobem objasňuje, co je to vlastně portfej," pustil se do Dienstbiera i Miroslav Kalousek (TOP 09). "Ale, pane ministře, to nic nemění na tom, že jste členem vlády České republiky a že vaší agendou je ochrana lidských práv. A snad právě proto, že nemáte odpovědnost za řízení ústředního orgánu státní správy, byste měl mít docela obyčejnou lidskou odpovědnost za lidská práva, a proto jste se této věci podle našeho názoru věnovat měl," dodal Kalousek.
Hamáček zasahuje
Do celé věci se nakonec vložil předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD), který chce o případu českých dětí informovat předsedu norského parlamentu Olemica Thommessena. "Vzhledem k tomu, kolik času věnuje Poslanecká sněmovna tomuto tématu, tak já se pokusím tu debatu sesumírovat a informovat o ní svého kolegu v norském parlamentu, to znamená pana kolegu Thommessena, jakkoli asi norský Storting v tom nemůže žádné konkrétní kroky přijímat," řekl Hamáček. Podle něj by ale bylo dobré, kdyby norští zákonodárci věděli, že v tuzemsku je toto téma vnímáno tak závažně.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) minulý týden řekl, že zadá audity, aby zjistil, jak dosud české vlády v kauze postupovaly. Výsledky spolu s kroky, které učiní jeho kabinet, chce poslancům oznámit na příštím jednání Sněmovny. S norským státním tajemníkem Bardem Gladem Petersenem jednal i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Ministerstvo rodině doporučilo obrátit se znovu na norské soudy či Evropský soud pro lidská práva, což už ale matka udělala.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.