Poslanci se přeli kvůli návrhu KSČM na zrušení lustračních zákonů. Normy podle komunistů ztratily efekt, pravice je obhajovala s odkazem na ochranu demokratického řádu. Předloha KSČM bude čelit návrhu na zamítnutí už v úvodním kole, jak žádají ODS a TOP 09 a Starostové.
Sněmovna debatu o lustračních zákonech nedokončila. Občanští demokraté si vzali dvouhodinovou přestávku na jednání klubu, a schůze komory tím ve středu skončila.
Zrušení lustračních zákonů hájili hlavně komunisté. Normy z porevolučních let kritizoval i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD). Jeho stranický kolega Vítězslav Jandák však jasně avizoval, že bude hlasovat pro zamítnutí komunistické předlohy.
"Zákon je v rozporu s evropskými normami, které se týkají diskriminace," uvedl předseda KSČM Vojtěch Filip. Podle zástupkyně předkladatelů Zuzky Bebarové-Rujbrové (KSČM) lustrační zákony vylučují z veřejného života skupinu lidí nikoli za to, že něco provedli, ale kvůli tomu, že byli někde zaznamenáni.
Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura ale upozornil na to, že se normy nevztahují jen na spolupracovníky někdejší komunistické Státní bezpečnosti (StB), ale taky třeba na důstojníky této tajné policie, funkcionáře KSČ a členy Lidových milicí. "Bylo by velkou chybou umožnit těmto lidem fungování ve veřejných službách," zdůraznil.
Kalousek: Není čas normu rušit
Motivem přijetí těchto zákonů nebyl podle předsedy klubu TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek postih nebo trest, ale ochrana demokratické společnosti. "Rozhodně není čas na to tuto normu rušit," řekl. Předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg poznamenal, že je nepředstavitelné, že by se v Německu ucházel o funkce agent někdejší nacistické tajné policie Gestapo. Připustil ale, že lustrační zákony nejsou dokonalé a vyslovil se pro jejich opravu.
O nedokonalosti norem mluvil taky Zaorálek. Soudí podle něho lidi paušálně, jako tomu bylo za socialismu. Navíc stačí evidence, kterou udělala StB, jíž Zaorálek označil za zločineckou organizaci. "Tohle do demokratické společnosti nepatří," soudí ministr zahraničí, který je prý k nynější podobě lustračních zákonů skeptický. Zná prý případy, kdy lidé vázací akt odmítli podepsat, StB je ale stejně zapsala.
Lidovci varují
Proti zrušení norem se již dříve rezolutně postavila KDU-ČSL. Lidovci dokonce uvedli, že pokud by další koaliční strany ČSSD a ANO byly pro, pokládali by to za porušení koaliční smlouvy. "Nálada v našem klubu taková je... Já si dovedu obtížně představit, že bychom potom z toho nevyvodili zásadní důsledky, které mohou vést až k rozpadu koalice. Já to vyloučit nemůžu, protože ta nálada v našem klubu je poměrně vyhrocená," řekl Radiožurnálu předseda lidovců Pavel Bělobrádek.
ČSSD bude mít asi volné hlasování, poslanci ANO budou nejspíš proti. Zrušení lustrací nepodporuje hnutí Úsvit.
V souvislosti s lustracemi se v posledních měsících zřejmě nejčastěji skloňovalo jméno předsedy hnutí ANO, nového vicepremiéra a ministra financí Andreje Babiše. Babiš se na Slovensku soudí kvůli údajné spolupráci s komunistickou Státní bezpečností. Negativní lustrační osvědčení by pravděpodobně nezískal.
Dokument patří mezi náležitosti, které adepti do vlády předkládají. Prezident Miloš Zeman se ale spokojil s tím, že sněmovna v úvodním kole podpořila novelu služebního zákona.