Prezident Masaryk popíjel v den inaugurace výhradně čaj. Gottwald po svém zvolení zamířil překvapivě do Chrámu sv. Víta a Havel za horníky do Ostravy.
On line deník TÝDEN.CZ připomíná státnické kroky českých a československých prezidentů, které učinili bezprostředně v prvních hodinách a dnech po inauguraci.
Masaryk nepil pivo od padesáti
Masarykova inaugurace v sobotu 21. prosince 1918 se podobala korunovačnímu průvodu a zúčastnily se jí desetitisíce dojatých Pražanů. Zapřisáhlý abstinent vyžadoval, aby všechny rauty na jeho počest byly abstinentní. Masaryk i Zeman se zvolení prezidentem dočkali v osmašedesáti letech, zakladatel Československa ovšem zdůrazňoval: "Kořalku jsem nikdy neokusil a od svých padesáti jsem se nedotkl ani piva a vína."
Na první lunch po složení prezidentského slibu došlo přímo v parlamentu, který v roce 1918 zasedal v Rudolfinu. "Připraven čaj, smetana, ovoce, ovocné šťávy a zákusky. Alkoholické nápoje vyloučeny," zdůraznily Národní listy prohibiční ráz akce. Alkohol se nenaléval ani později na Pražském hradě a elita národa se opět musela spokojit s čajem.
Oznámkujte české prezidenty v anketě on-line deníku TÝDEN.CZ, kterou najdete ZDE.
V neděli 22. prosince Masaryk na Hradě přivítal poslance parlamentu a přednesl první státnický projev. V pondělí 23. prosince vyrazil do divadla. Aby vyjádřil, že je i prezidentem českých Němců, zamířil místo do Národního do Nového německého divadla, kde zhlédl Beethovenovu operu Fidelio. V projevu před představením pak v němčině slíbil: "Němcům našeho obnoveného státu dostane se plné rovnoprávnosti." A sál zaburácel hromovým: "Bravo!"
Beneš spěchal z Hradu do Lán
Edvard Beneš se stal prezidentem ve středu 18. prosince 1935 a jeho zvolení oznámilo 21 dělových výstřelů. "Vzápětí se ozval rachot leteckých motorů a nad Hradčany se objevila eskadra bombardovacích letounů," líčil dobový tisk. Hned po přehlídce čestné roty vyrazil na první cestu: do Lán za odstoupivším Masarykem. "President dr. Beneš odebral se do bytu presidenta Osvoboditele, kde byl dáván intimní oběd."
První procházka Prahou čekala Beneše v pátek 20. prosince. "Zpráva o první vyjížďce nově zvoleného presidenta přivábila na Staroměstské náměstí velké množství obecenstva," psaly noviny. "Na Staroměstské radnici se president pozdravil s primátorem Baxou a v kapli Neznámého vojína položil nádherný věnec".
Hácha se odvážil do katedrály
Také zvolení prezidenta Emila Háchy ve středu 30. listopadu 1938 doprovodilo 21 dělových ran, načež se nová hlava státu za velkého zájmu veřejnosti přesunula z Rudolfina na Pražský hrad.
Ve čtvrtek 1. prosince se Hácha vydal do svatovítské katedrály. "Poprvé od dob českých králů hlava našeho státu, president republiky, navštívil velechrám svatovítský na Pražském hradě, kde se zúčastnil mše svaté," informovala Národní politika. Masaryk a Beneš totiž návštěvu nejposvátnějšího chrámu v republice do inauguračního programu nezařadili. Ve svatováclavské kapli dokonce Hácha políbil lebku svatého Václava. A v pátek 2. prosince vyhlásil amnestii.
Gottwald se modlil i zatýkal
I Klement Gottwald šel ve stopách Emila Háchy a bezprostředně po zvolení 14. června 1948 zamířil do Chrámu svatého Víta na slavnostní Te Deum, když předtím postál u vévody české země. "President republiky přichází do svatováclavské kaple a zůstává chvíli mlčky stát před lebkou sv. Václava," uvedlo Rudé právo. Bohoslužbu celebroval arcibiskup Josef Beran, necelý rok poté internovaný a propuštěný až v roce 1963.
Teprve po mši se Gottwald přivítal s nadšenými Pražany a z balkonu na třetím nádvoří mimo jiné slíbil: "Čeká nás radostná práce bez sváru a štvanic. Máme demokracii, v níž všichni pracující lidé tvoří jednu rodinu, od presidenta až po posledního občana." Jak se záhy ukázalo, část rodiny toužil Gottwald povraždit, za jeho éry bylo popraveno 237 lidí.
Hlava státu označovaná za "prezidenta Sjednotitele" hrála po uvedení do funkce úžasné mimikry. Gottwald dokonce odjel do Lán a položil věnec na hrob T. G. Masaryka. Když ale 20. června začal v Praze všesokolský slet a průvod sokolů demonstrativně provolával slávu prezidentu Benešovi, dal Gottwald mnohé cvičence zatknout přímo v ulicích.
Nudní Antonínové
Antonín Zápotocký byl zvolen v sobotu 21. března 1953, jeho nástup do funkce byl ale nevýrazný a první tři dny po volbě se čtenáři denního tisku pouze dozvídali, kdo všechno mu gratuloval. Až v úterý 24. března vydal armádě prezidentský rozkaz. "Učte se dále od Sovětské armády zvláště železné uvědomělé vojenské kázni," nařídil. Celý další týden se ale o činnosti prezidenta neobjevila žádná nová zpráva. Režim dozorovaný sovětskými poradci klapal i tak výborně, politické procesy byly na denním pořádku a například 27. března začal proces s "rozvratnou skupinou Svědci Jehovovi", které byl údajně prokázán "mezinárodní charakter sekty". Dva odsouzení dostali 18 let, tři další 15 let.
Antonín Novotný, zvolený v úterý 19. listopadu 1957, začal politické vězně pomalu propouštět. Nikoli ale v rámci kosmetické prezidentské amnestie z 30. listopadu, nýbrž až těmi z let 1960 a 1962. Bezprostředně po volbě i Novotný hlavně odpovídal na gratulace, už 11. prosince ale vyjel na třídenní cestu na Slovensko, aby v Bratislavě mimo jiné zhlédl operu Krútňava z pera Eugena Suchoně, přičemž Mistr Suchoň Novotnému osobně předal partituru svého díla.
Svoboda slavil v rodinném kruhu
Ludvík Svoboda se stal prezidentem v sobotu 30. března 1968. "Vám mladým patří budoucnost," pozdravil po volbě speciálně československé studenty. Tedy generaci, které brzké normalizační dvacetiletí zkazilo nejlepší léta života. Žádná party se ale v den volby nekonala. Svoboda se do své vily v Tomanově ulici č. 52 v Praze - Břevnově vrátil již brzy odpoledne a těšil se z přítomnosti dcery, která se vrátila z pracovního pobytu v New Yorku. "Kolem 22. hodiny v domě zhasla světla," investigativně zjistilo Rudé právo.
Ve čtvrtek 4. dubna uvítal Svoboda na Hradě armádní delegaci a o dva dny později přijal demisi vlády Jozefa Lenárta, aby 8. dubna učinil ministerským předsedou Oldřicha Černíka.
Husák i Havel s Ostraváky
Gustáv Husák byl zvolen ve čtvrtek 29. května 1975 a s audiencemi začal v pondělí 2. června. Vůbec první delegaci, kterou přijal, tvořila svita severomoravských papalášů na čele s neostalinistou Miroslavem Mamulou. "Dnes a zítra lépe než včera," prohlásil krajský tajemník Mamula, když Husákovi podával čestné hlášení o závazcích. Atmosféra padesátých let se vracela. Ve středu 4. června se Husák vydal na závěrečný koncert Pražského jara, a protože Beethovenovu Devátou symfonii zahrála Česká filharmonie se sólisty z východního bloku, státník koncert označil za "mohutnou mírovou manifestaci umělců socialistických zemí".
V pátek 29. prosince 1989 se stal prezidentem republiky Václav Havel a už o dva dny později vyhlásil nejrozsáhlejší amnestii v dějinách Československa: pustil přes 23 tisíc vězňů. V úterý 2. ledna navštívil obě země tehdy ještě rozděleného Německa a mnoho českých nacionalistů i komunistů pobouřil názorem na odsun Němců: "Myslím si, že jsme povinni se Němcům, kteří byli odsunuti po druhé světové válce, omluvit." Ve středu 3. ledna zavítal Havel do Ostravy a sfáral do uhelného Dolu Staříč. Havíři totiž revoluci moc nefandili a převrat pociťovali jako ohrožení. "Slyšel jsem, že tady na Ostravsku máte strach z toho, že se budou zavírat doly a nebudete mít práci. Tak tomu není," slíbil Havel havířům. Poslední šachta v Ostravě byla ale zavřena už v roce 1994.
Klaus: Te Deum nebude
Václav Klaus dosáhl svého prvního vítězství v prezidentských volbách 28. února 2003, byť zřejmě za cenu hlasů od některých komunistů. "Te Deum nebude, tedy alespoň ne kvůli mé volbě," prohlásil po zvolení, čímž nenavázal na svého předchůdce. A večer byl k vidění na soukromém večírku ve Slovanském domě.
Slib složil 7. března a na první zahraniční cestu se vydal 18. března na Slovensko.
Následně slíbil, že navštíví všechny kraje a 25. března začal jižními Čechami. V Táboře musel vypít husitskou medovinu a kostýmovaní zbrojnoši na jeho počest vystřelili z děla. Posléze dostal husitskou pavézu, načež Táborským připomněl, že v nedalekých Prudicích vlastní chalupu: "Ne náhodou jsme zvolili Tábor jako korunu na závěr cesty. Budeme vybírat dobrovolníky, kteří budou jezdit do Prudic sekat na naši chalupu trávu, aby to tam nebylo zaplevelené," žertoval.
