Parlament v. prezident
Měnit kvůli Zemanovi ústavu? Sobotkův návrh přijat s rozpaky
27.06.2013 15:25 Původní zpráva
"Pokud jde o volbu premiéra, v tomto případě bych se vůbec nebránil německému modelu. Nejprve tedy kandidáta na premiéra určí většina ve sněmovně, poté ho jmenuje prezident," navrhl předseda ČSSD Bohuslav Sobotka změnu ústavy v rozhovoru pro Hospodářské noviny. V koaličních řadách však jeho návrh příliš nadšení nebudí.
Důvodem, proč ze Sobotkovy strany zazněla podobná slova, byl způsob, jakým prezident Miloš Zeman jmenoval premiérem úřednické vlády Jiřího Rusnoka. Na rozdíl od dřívějších úřednických vlád totiž tomuto kroku nepředcházela dohoda politických stran, Zeman zřejmě Rusnokovo jméno ani s žádnou z nich nekonzultoval.
Koalice TOP 09, ODS a LIDEM přitom krátce před Rusnokovým jmenováním přišli s tím, že mají 101 hlasů pro vládu jejich kandidátky, předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové (ODS). Nejmenování Němcové sociální demokracii zřejmě příliš netrápí, podstatné pro ni je, že Jiří Rusnok je úzce spojován s konkurenční Stranou práv občanů Zemanovců (SPOZ) a že by se mohl Zeman do budoucna zachovat podobně i k šéfovi ČSSD Sobotkovi.
Sobotkův námět ale příliš nezaujal představitele minulé vládní koalice. "Nejsem přítel toho, že na každý exces prezidenta republiky se má reagovat změnou Ústavy. Byl bych mnohem raději, kdyby panu prezidentovi došlo, že se má chovat jako odpovědný prezident v rámci systému parlamentní demokracie, a ne jako gosudar," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ ministr financí a místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. "A to si myslím, že je mnohem důležitější než jakákoliv změna ústavy," dodal Kalousek s tím, že se ale jedná pouze o jeho osobní názor.
Kalouskův stranický kolega, ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg, Sobotkův námět okomentoval pouze slovem "Zajímavé". Musel by si prý napřed celý rozhovor přečíst.
Skepticky se k němu staví i místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová, i když by proti němu nic neměla. "Vůbec by to nebylo marné, ale tady už byl návrh ODS, který mohl podobnou situaci řešit," řekla Němcová. "Šlo o model konstruktivní nedůvěry vlády. To znamená, že ve chvíli, kdy by někdo chtěl vyslovit nedůvěru vládě, tak by musel vědět, koho má dalšího v záloze," uvedla Němcová. "Navržený model by nebyl špatný, ale stejně tak bychom si vystačili s modelem, který tady byl," řekla na postup Václava Klause, který coby prezident pouze požadoval garanci 101 hlasů.
Podle ústavních právníků i politologů, které oslovila ČTK, je přitom tato změna možná, musela by však být součástí širších ústavních úprav. Změna ústavy v tomto duchu by podle nich vedla k posílení pozice ministerského předsedy na úkor prezidenta, stabilitu by však nutně přinést nemusela. Jan Kysela z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze by se takové změně nebránil za předpokladu, že se o ní bude uvažovat v širším kontextu. "Já si nemyslím, že si můžete z německého modelu zrovna vybrat tento komponent, když to má širší souvislosti," říká Kysela a jmenuje například nepřímo voleného prezidenta a výrazně silnější postavení spolkového kancléře.
"Reagovat na tuhle konkrétní situaci tím, že si vytáhnu nějaký institut, který u nás může fungovat úplně jinak než u nich, tím že bude odlišný kontext, my připadá úplně scestné," upozorňuje Kysela.
Ústavní právník Jan Kudrna upozorňuje, že opatření by nutně nemuselo vést ke stabilitě, pokud nebude stabilní Poslanecká sněmovna. I on je přesvědčen o tom, že nemůže jít o čistě dílčí změnu jedné věty ústavy, ale o součást širšího komplexu změn.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.