Srovnání s Evropou
Migrační krize? Tu jsme si prožili někdy jindy, říká odborník

V Česku v posledních dvou letech přibývá žadatelů o azyl. Loni chtělo mezinárodní ochranu získat 1525 osob. V evropském srovnání však Česká republika pro uprchlíky patří k nejméně atraktivním zemím. Na tiskové konferenci to řekl Daniel Chytil z oddělení pracovních sil, migrace a rovných příležitostí Českého statistického úřadu.

"My jsme si tu uprchlickou krizi prožili úplně někdy jindy. V roce 2001 tu bylo zhruba dvanáctkrát víc žadatelů... Sice se v posledních dvou letech počty zvyšují, ale zdaleka to není tak dramatické. V evropském srovnání jsme jednou z nejméně atraktivních zemí," uvedl Chytil. Podle něj za vysokými počty v minulosti bylo například zavedení víz s Ukrajinou a také "velice liberální azylový zákon", který žadatelům o azyl umožňoval pracovat.

Po vstupu Česka do EU v roce 2004 počty žadatelů o mezinárodní ochranu klesaly a zůstaly nízké. ČR totiž není hraniční stát schengenského prostoru a vnější hranici má jen na letištích. Uprchlíci mají žádat o azyl v první zemi unie, do níž vstoupí.

Nejvíc žadatelů o azyl mělo v roce 2014 Německo a Švédsko. Nejvyšší podíl uchazečů o ochranu na počet obyvatel byl ve Švédsku a v Maďarsku. "Patříme mezi země, které jsou v obou ukazatelích nízko - jak v absolutním počtu, tak v relativním," uvedl Chytil.

Česko se od ostatních zemí EU liší tím, odkud do něj uprchlíci přicházejí. V unii třetina žadatelů pocházela ze Sýrie, 14 procent z Afghánistánu, 11 procent z Iráku a šest procent z Albánie. V ČR celkem 45 procent uchazečů o ochranu tvořili lidé z Ukrajiny, devět procent ze Sýrie, osm procent z Kuby a šest procent z Vietnamu. "U Kubánců a Vietnamců jsou důvody historické. Jsou tu větší komunity Vietnamců, u Kuby hrají roli lidskoprávní důvody. Jsme v tom v Evropě specifičtí," uvedl Chytil.

V roce 2014 tvořili lidé, kterým republika udělila azyl, celkem 0,6 procenta cizinců na českém území. Nejčastěji pocházeli z Ruska, Afghánistánu a Běloruska. Dočasnou ochranu získali hlavně Syřané.

Podle Chytila Česko dává uprchlíkům především doplňkovou ochranu, tedy přechodnou. V roce 2014 ji udělilo ve třech čtvrtinách kladně vyřízených případů.