Ministr Blažek: Ústavu kvůli amnestii není třeba měnit

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) není příznivcem toho, aby se v důsledku amnestie vyhlášené prezidentem Václavem Klausem měnila ústava. O ústavnosti kroku prezidenta nepochybuje. Amnestie nikomu nezničila život, uvedl Blažek na čtvrtečním veřejném slyšení v Senátu. Propuštění vězni by podle něj za pár měsíců stejně vyšli na svobodu.

"Rozhodnutí prezidenta považuji za ústavní a zákonné... O ústavnosti jeho kroku nepochybuji," prohlásil Blažek.

Ministr se nedomnívá, že je potřeba současnou právní úpravu amnestie měnit. "Nový prezident, bude-li chtít být zvolen znovu, je naprosto poučen z toho, jakým způsobem je vnímána tato amnestie... Předpokládám, že každý prezident si amnestii a její obsah rozmyslí, a to z ryze prakticko-politických důvodů," řekl.

Zmínil, že podle údajů ke 4. únoru letošního roku bylo na základě amnestie propuštěno 6414 odsouzených vězňů. Amnestováno bylo celkem 17 947 osob, z toho v 8 603 případech se amnestijní rozhodnutí týkalo nepodmíněných trestů. Ve věznicích, vazebních věznicích a detenčních ústavech zůstalo po provedení prezidentské amnestie 16 158 vězněných.

Podle statistik policejního prezidia se amnestovaní vězni dopustili k 11. únoru celkem 413 deliktů, z toho 236 trestných činů a 177 přestupků. Převažují delikty majetkové.

Veřejného slyšení v Senátu se účastní experti na ústavní a trestní právo. Podle organizátorů akce se mají zabývat mimo jiné tím, zda je lepší v ústavě omezit právo hlavy státu zastavovat trestní stíhání, nebo předkládat žaloby k Ústavnímu soudu. Část senátorů se už obrátila na Ústavní soud s žádostí, aby nejspornější část amnestie prezidenta Klause byla zrušena.

Z prezidentské kanceláře na slyšení do Senátu nikdo nepřišel.