Profil místopředsedy ANO
Ministr Brabec: od náhradníka až po levou ruku Babiše

Pokud se o Jaroslavu Faltýnkovi hovoří jako o pravé ruce Andreje Babiše, o ministru životního prostředí Richardu Brabcovi lze říct, že je tou druhou - levou. Do vrcholné politiky přitom vstupoval jako náhradník, když se šéfovi ANO nepodařilo zlanařit do čela ekologického resortu "slavnější" jména. Nakonec se mu ovšem Brabec vyplatil: stal se místopředsedou ANO, vicepremiérem a ministerstvo životního prostředí pod jeho vedením "odpustilo" Agrofertu miliony korun na pokutách za porušování ekologických zákonů.

Když se po volbách na podzim 2013 objevilo jméno Richarda Brabce jako kandidáta na ministra životního prostředí, vyvolalo to mírné zděšení. Brabec měl za sebou mnohaletou kariéru v chemickém průmyslu, byl rovněž ředitelem Lovochemie patřící do Babišova impéria jménem Agrofert. Chemik z Agrofertu ministrem životního prostředí? Hned na začátku pro mnohé střet zájmů jako Brno. Co mohl Brabec dělat jiného než tvrdit, že jen hlupák by v takovém postavení nadržoval Babišovým podnikům nebo jiným chemičkám.
"Od počátku, co jsem ve funkci, jsem pochopitelně pronásledován kvůli tomu, že jsem bývalým ředitelem Lovochemie a členem představenstva Svazu chemického průmyslu. Právě protože vím, jak se na mě nahlíží kvůli možnému střetu zájmů, musel bych být úplný blázen, kdybych něco takového udělal. Vždycky říkám: najděte mi konkrétní případ, kdy jsem pomohl nějaké chemičce," řekl Brabec na jaře 2015 v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.

Kauzy Precheza, Kmotr a Navos

Takové případy se ovšem za pár let skutečně našly. Ministerstvo životního prostředí ochránilo před pokutami minimálně tři podniky z Agrofertu. Přerovská Precheza měla původně platit pokutu od Státní inspekce životního prostředí ve výši sedmi milionů korun za to, že se z jejího provozu dostal na podzim 2014 nebezpečný oxid siřičitý, jehož koncentrace až 36násobně překročila povolené limity. Jenže olomoucké pracoviště ministerstva životního prostředí snížilo pokutu na pouhých 500 tisíc, přičemž Precheza se proti pokutě ještě odvolala k soudu.
Další dvě kauzy se týkaly dvou firem v Kroměříži: masny Kmotr a zemědělsko-obchodní firmy Navos. Obě firmy podle mínění ekologických inspektorů porušily předpisy na ochranu ovzduší. Inspekce kvůli tomu udělila Navosu pokutu 300 tisíc korun, kterou posléze ministerstvo zrušilo. U masny Kmotr inspekce ani sankci nestačila udělit, protože ministerstvo se do řízení vložilo ještě před jejím vyměřením.
Ministr Brabec samozřejmě odmítl, že by měl s popisovanými kauzami cokoli společného. Opakovaně tvrdil, že šlo o nezávislé rozhodnutí jeho nezávislých úředníků. Svých podřízených, kteří zrušili, respektive razantně snížili pokuty, se zastal i Brabcův náměstek Vladimír Mana z ČSSD. A jak to tak bývá, hodil vinu na novináře: "Nesouhlasím se skandalizací mých podřízených a se znevažováním jejich práce," uvedl mimo jiné Mana.

Ministerstvo rozdávání peněz

Brabec se přitom ministrem životního prostředí stát neměl. Andrej Babiš usiloval především o Ladislava Miku, vysoce postaveného úředníka Evropské komise v Bruselu, který si už jednou "odskočil" do Prahy do čela ekologického resortu v úřednické vládě Jana Fischera. Jenže Miko odmítl. Ve hře byla i další jména včetně geologa Václava Cílka, někdejší ministryně Rut Bízkové nebo Jiřího Tyce, známého jako zakladatele projaderného hnutí Jihočeští taťkové. Nakonec se úřadu ujal Babišův dlouholetý zaměstnanec z holdingu Brabec, držitel stranické legitimace ANO s číslem 002 (jedničku má zakladatel hnutí Babiš).
Kladenský rodák Brabec před čtyřmi lety nebyl žádným politickým nováčkem. Byl například šest let členem ODS, dokonce za ni neúspěšně kandidoval v roce 1996 do parlamentu. "Můj ideál, že v ODS můžu něco udělat pro tuto zemi, se začal vytrácet v okamžiku, kdy se víc bojovalo o moc, o vliv, peníze. Jelikož jsem to nemohl změnit, z ODS jsem odešel," tvrdil po letech Brabec. A tak vstoupil do hnutí ANO, jehož zakladatel Andrej Babiš je mimo jiné trestně stíhán kvůli podvodu za 50 milionů korun na stavbu Čapího hnízda a jehož téměř smyslem života je stát se premiérem.
Když Brabec hodnotil své čtyřleté působení v čele ministerstva životního prostředí, na prvním místě zmínil miliardy korun z Evropské unie, o které mohlo Česko přijít. Podle Brabce "vinou předchozích vlád" musela republika vrátit do Bruselu 7,5 miliard korun z Operačního programu Životní prostředí. A ve hře byly další miliardy.
"Záchranu 18 miliard z evropských fondů považuji za klíčovou. Intenzivně jsme se jí věnovali přes dva roky a stálo to nemalé úsilí," prohlásil Brabec. Mít dost peněz samozřejmě znamená to, že jich úřad může hodně rozdat spoustě lidí. V jednu chvíli to vypadalo, jako by se ministerstvo životního prostředí změnilo na ministerstvo rozdávání peněz. Miliardy šly na zateplování, na výměnu kotlů. Na domácí čistírny odpadních vod nebo na zachytávání dešťové vody.
Peníze nepochybně pomohly mnoha lidem a byly použity účelně, na druhou stranu vyvolaly dotace i pochybnosti: například když se z peněz podporovalo vytápění uhlím, tedy nejméně ekologickým palivem. U programu Dešťovka zase vodárenské společnosti upozornily, že příjemci dotací budou muset platit větší stočné - pokud peníze využijí například k tomu, aby dešťovou vodou splachovali záchod.

Neoprávněně obviněné Úvaly

Velká černá kaňka zůstává po Brabcovi v souvislosti s jeho bojem proti machinacím s dotacemi. Pár měsíců po svém jmenování veřejně obvinil středočeské Úvaly z podvodu při takzvané losovačce, při níž se vybíraly firmy, které měly s výrazným přispěním evropských peněz zrekonstruovat a dostavět tamní vodovodní síť. V soutěži se při losování stalo něco neuvěřitelného: podle úředních dokladů se řada čísel z prvního, tedy zkušebního kola naprosto shodovala s čísly vylosovanými v ostrém kole.
Brabcův úřad podal trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření ze spáchání trestných činů dotačního podvodu, poškozování finančních zájmů Evropského společenství a sjednání výhody při zadávání veřejné zakázky, veřejné soutěže a veřejné dražbě. Důvod byl podle ministerstva jednoznačný: pravděpodobnost, že by se vylosovaly dvě stejné řady čísel, je tak minimální, že za tím něco musí být.
Jenže ve skutečnosti to bylo úplně jinak. Ve skutečnosti byly vytaženy dvě rozdílné sady čísel. Jenže notářka se při přepisování do úředního záznamu spletla a do příslušných kolonek napsala shodné cifry. Chyba se stala pouze na papíře, nikoli v reálu. Jedním z důkazů, který prověřovala i policie, byl ručně psaný zápis z losování. Na papíře jsou dvě rozdílné sady čísel. A nechybějí ani podpisy všech účastníků onoho losování. Vyšetřovatelé posléze případ odložili - právě proto, že se žádný trestný čin nestal. Stejně postupoval i jindy nekompromisní antimonopolní úřad.
Jenže úřednická mašinerie jela dál. Fond životního prostředí odmítl Úvalům vyplatit zbylou částku na rekonstrukci vodovodu ve výši 10 procent z celkové dotace, přesně 5 706 318,96 Kč z evropského fondu a 335 665,82 Kč ze státních prostředků. "Pokutě" nezabránilo ani to, že Úvaly dodatečně dodaly opravený notářský zápis. Jenže šest milionů korun jsou pro Úvaly citelná částka. Za ně by například mohly rozšířit sportovní zázemí pro školy, opravit některé ulice nebo vybudovat skatepark. Proto město podalo na ministerstvo žalobu. Chce, aby vyplacení šesti milionů nařídil soud. Jenže ten ještě ani nenařídil líčení, byť byla žaloba podána zkraje roku 2016.
"Počínání ministerstva je v rozporu s elementárním selským rozumem. Fakticky se přece nic nestalo," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ starosta Petr Borecký. "Myslím, že pan ministr Brabec se potřeboval ukázat jako velký bojovník proti korupci, vystřelil, aniž měl nastudované podklady. A teď není ochoten přiznat chybu." Brabec se za veřejné neoprávněné obvinění Úval nikdy neomluvil. Jeho úřad navíc stále trvá na tom, že špatná čísla ukazují na netransparentní losování, a sankce je prý proto oprávněná.

Lidé, umlčíme vás!

Za co lze ministra naopak pochválit je novela zákona o ochraně přírody a krajiny, která například Národnímu parku Šumava zaručuje, že polovina jeho rozlohy bude ponechána samovolnému vývoji bez zásahu člověka - byť v zákoně není stanoven rok, odkdy by se tak mělo stát. Brabec rovněž prosadil novou pravomoc obecních úřadů kontrolovat, čím lidé ve svých domech topí. V obou případech šlo o několik let připravované předlohy, které se vznikaly už za Brabcových předchůdců, ovšem až Brabec je i s pomocí ochránců přírody, vědců či nevládních organizací dokázal prosadit v parlamentu.
Ministr naopak nezvládl situaci v České inspekci životního prostředí, kam do ředitelského křesla dosadil někdejšího ministerského náměstka Erika Geusse, který ve fungující instituci provedl personální čistku, takže nakonec odešli i mnohaletí zkušení pracovníci. Teprve čas ovšem ukáže, nakolik se to podepsalo na fungování inspekce a její nestrannosti.
Největší Brabcův průšvih ale souvisí s právem lidí vyjadřovat se k plánovaným stavbám nových skladů či supermarketů nebo chystané těžbě surovin za jejich domy. Parlament i kvůli Brabcovi tuto možnost místním spolkům a sdružením vzal. Za pětadvacet let přitom žádný z ministrů životního prostředí nehlasoval ve sněmovně za tak razantní okleštění práv občanů. Až teď ministr za ANO.
Když se například před několika lety chystala v Jihlavě stavba nového obchodního centra, vybral si developer místo v centru blízko městské památkové rezervace. Podle původního plánu měla být nová stavba vyšší než středověké hradby a významně by zasáhla do charakteru historického jádra. Místní občanské sdružení ovšem dosáhlo nejen toho, že se obchodní centrum výrazně snížilo, ale developer rovněž ozelenil střechu objektu, vysázel v okolí stromy a vybudoval novou cestu pro pěší. Nebýt takových úprav, objekt by nejspíš nikdy nezískal ocenění Stavba roku.
Místní spolky se každý rok vyjadřují k desítkám podobných akcí, ať už jde o obchodní centra, menší továrny, haly, sklady, ale také kácení stromů nebo otvírání nových těžebních prostor. Nyní už ovšem budou mít smůlu. "Omezení práva účasti ekologických spolků ve správních řízeních znamená omezení základního práva na příznivé životní prostředí," konstatuje se ve stanovisku čtyř právnických fakult z Prahy, Brna, Olomouce a Plzně.

Sloučená ministerstva?

Richard Brabec nastupoval na ministerstvo životního prostředí sice jako náhradník, ale pro Babiše se postupem času stal takřka nepostradatelným. Když premiér Bohuslav Sobotka vyhodil šéfa ANO z vlády, stal se po něm právě Brabec vicepremiérem a dokonce byl chvilku ve hře o uvolněný post ministra financí. Na Brabce se Babiš může stoprocentně spolehnout. Dokázal to i okamžiku, kdy sněmovna hlasovalo o Babišově vydání k trestnímu stíhání kvůli Čapímu hnízdu. Brabec se stejně jako ostatní poslanci postavil za svého "otce zakladatele".
O Brabcovi se spekuluje jako o možném ministru průmyslu po říjnových volbách nebo o jiné funkci ve vládě. Možná, že se stane novým šéfem spojených ministerstev zemědělství a životního prostředí, jak to má ANO ve svém programu: "Spojíme ministerstvo životního prostředí s ministerstvem zemědělství, jejich agendy se v mnoha případech prolínají a dotýkají, to umožní operativnější fungování a rozhodování."
Poté, co se zejména ze strany ochránců přírody a ekologických organizací ozvala ostrá kritika tohoto plánu, začal Brabec tuto představu mírnit. Tvrdí, že jde o dlouhodobý plán, který by se musel prodiskutovat. A stanovit zásadní podmínky. "Jednou z těch naprosto klíčových je předpoklad, že význam a důležitost agendy životního prostředí by musel být minimálně naprosto vyrovnaný s agendou zemědělství," řekl Brabec, který má ambici zůstat ve vládním kabinetu i po volbách. "Kdyby ta nabídka přišla, pak bych byl rád ministrem životního prostředí i v dalším volebním období, řekl.