Spor o pomoc OKD
Nalít do soukromého dolu státní peníze? Sobotka asi narazí

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) chce jednat s ministry za hnutí ANO, aby je přesvědčil o navrhované státní podpoře těžební společnosti OKD na náklady související s útlumem Dolu Paskov na Frýdecko-Místecku. Lidi na severní Moravě podle něj není možné hodit přes palubu a je třeba získat čas, aby se odložilo propouštění téměř dvou tisíc horníků. Bude ale nejspíš muset přesvědčovat i koaliční lidovce, protože ti ve středu, stejně jako hnutí ANO, státní podporu odmítli. Vláda bude o Dole Paskov jednat příští středu.

Ministr průmysl a obchodu Jan Mládek (ČSSD) v úterý navrhl, aby stát nesl náklady na útlum dolu ve výši 1,1 miliardy korun. Podmínkou je, že OKD bude na své náklady provozovat ztrátovou těžbu v dole o dva roky déle než plánovalo, tedy do konce roku 2016, a že podporu schválí Evropská komise. Několik ministrů za ANO včetně šéfa hnutí Andreje Babiše to ale již v úterý odmítlo. Taková podpora soukromé společnosti je podle nich nepřijatelná a sanaci má zajistit OKD.

"Já prostě odmítám paušální odmítání a zavrhování veškerých kroků, které by lidem v Moravskoslezském kraji pomohly. Tady je šance na to, aby se o dva roky odložilo propouštění skoro dvou tisíc horníků, pro které v tom regionu práce není," řekl Sobotka. S koaličními partnery chce proto jednat a hledat i další nástroje, jak zlepšit situaci na severní Moravě, která je podle něj z hlediska nezaměstnanosti kritická.

Oba koaliční partneři zatím návrh jasně odmítají. Podle Babiše privatizační smlouvy obsahují "zákaz kupujícího uplatňovat nárok na vynaložení prostředků ze státního rozpočtu v případě útlumu těžby pod sankcí". "Takže v té smlouvě je jasně napsáno, že OKD nemá nárok na jakoukoliv pomoc a já zásadně odmítám, že někdo si tady bere horníky za rukojmí," nechal se ve středu slyšet na tiskové konferenci po jednání vlády.

Není podle něj záruka, že někdo další v budoucnu nepřijde s podobným požadavkem. Navíc vlastník OKD podle Babiše na investici vydělal desítky miliard, a tak není důvod, aby dostával podporu. "Když zkrachuje Agrofert, tak všichni budou mít radost a taky mu nikdo nepomůže," podotkl. Zároveň znovu kritizoval "podivnou" privatizaci, při níž bylo "plno majetku" dáno zdarma. V době privatizace dolů byl přitom Sobotka ministrem financí.

"Co se týká postoje KDU-ČSL, tak my jsme proti tomu, aby stát naléval peníze do soukromé firmy," řekl také šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Povinností státu je podle něj pomoci těm, kteří případně o práci přijdou. Komerční firma se nemůže zbavit zodpovědnosti, měla si v minulosti udělat polštář pro tuto situaci, míní. Podle Bělobrádka je také otázka, jestli je z hlediska surovinové bezpečnosti ČR nezbytné, aby se v dole dále těžilo, nebo by bylo lepší ho řízeně zatopit.

Návrh Mládka podle Sobotky umožní získat čas na hledání nových investorů do regionu a vytvoření nových pracovních míst. "Především to řešení, které navrhuje ministr Mládek, zahrnuje podíl firmy, protože ty první dva roky, než vůbec budou jakékoliv státní peníze..., musí financovat majitel," řekl premiér, který dříve státní podporu firmě odmítal. "Teprve na konci celého toho procesu může být možný příspěvek státu," podotkl také.

Pokud se nakonec vláda pro Mládkův návrh vysloví, bude věc konzultovat s Evropskou komisí. Sobotka má za to, že by EK veřejnou podporu povolit mohla. "Chci připomenout, že v řadě zemí EU, pokud jde o útlum těžby černého uhlí, zejména pokud jde o hlubinné doly, tak je to proces, který je možný," poznamenal.

Mluvčí OKD Marek Síbrt uvedl, že návrh není v kontextu černouhelného průmyslu v Evropě nijak ojedinělý. V souvislosti ze zavřením maďarského dolu Márkushegy podle něj EK schválila pomoc 140 milionů eur (přes 3,8 miliardy Kč), na uzavření tří dolů v Rumunsku, kde má o práci přijít přes 3500 lidí, je přiděleno přibližně 270 milionů eur (7,4 miliardy Kč) nebo například Slovinsko při uzavření jediného dolu vydá 90 milionů eur (téměř 2,5 miliardy Kč).

V případě Paskova podle Síbrta nejde v žádném případě o lití peněz do ztrátové firmy, protože OKD by výměnou udržovala provoz ztrátového dolu dva roky na své náklady. "Výsledky pracovní skupiny ... prokazují, že při započtení nepřímých dopadů na naše dodavatele materiálu, služeb nebo technologií a kupní sílu v regionu by prodloužení činnosti dolu znamenalo pro veřejné rozpočty přínos v řádech stovek miliónů korun," uvedl mluvčí OKD. Přímé dodatečné příjmy veřejných rozpočtů by přitom podle něj byly zhruba stejně velké jako maximální náklady státu na útlum.

Těžební firma je připravena pokračovat v jednání. "Pevně věříme, že se dohodneme, protože jde o nejlepší variantu pro všechny zúčastněné strany - pro veřejné rozpočty, pro region, a především pro naše zaměstnance," uvedl Síbrt.

Prodloužení zaměstnaneckých úvazků v Dole Paskov se v příštích letech týká v průměru 1800 lidí. Návrh ministerstva podle Mládka souvisí s úsilím zabránit skokovému nárůstu počtu lidí bez práce. Podíl nezaměstnaných v kraji v únoru činil 10,9 procenta, bez práce tam na konci měsíce bylo 93.619 lidí. Jen v lednu do evidence úřadu práce přibylo 3738 nezaměstnaných.

V Dole Paskov pracuje 2500 lidí. Celá OKD má přes 12 tisíc zaměstnanců. Mateřskou firmu New World Resources (NWR) se sídlem v Amsterdamu téměř ze dvou třetin vlastní mezinárodní investiční skupina BXR, v níž má zhruba poloviční podíl český podnikatel Zdeněk Bakala. Nyní se Bakala chystá BXR opustit, ale podíl ve společnosti NWR si chce ponechat.