Spoluúčast pacientů v českém zdravotnickém systému je nevyhnutelná a měla by vzrůst o pět procentních bodů na 22procentní podíl. Prohlásil to premiér Petr Nečas na prezentaci závěrů pracovní skupiny Národní ekonomické rady vlády (NERV) zabývající se financováním zdravotnictví. I po zvýšení bude však spoluúčast v Česku nižší než v okolních zemích.
"Zapojení většího objemu soukromých zdrojů jako dalších zdrojů, které přichází do zdravotnictví vedle veřejných zdrojů, je krok, kterému se nelze vyhnout," prohlásil předseda vlády. Upozornil, že v posledním desetiletí se spoluúčast kontinuálně zvyšuje stejným tempem bez ohledu na politickou orientaci českých vlád.
V letech 2002 až 2007 spoluúčast narostla z 9,5 na asi 13,5 procenta. Stejným tempem spoluúčast rostla v letech 2007 až 2010 na přibližně 17,5 procenta. "Je legendou a mýtem, že se prudce zvýšila spoluúčast v naší zemi zavedením poplatků. Ne, rostla stejným tempem, ale jen skrytě," vysvětlil.
Koaliční strany se na konci června v dodatku ke koaliční smlouvě na zvýšení spoluúčasti dohodly. Hodnoty 22 procent by měla podle této dohody dosáhnout v roce 2014. V letech 2012 až 2014 chce vláda ušetřit ve zdravotnictví 5,5 miliardy korun, ale nikoli na mzdách zdravotníků.
Dlouhověkost zatěžuje důchodový systém
Nečas zdůraznil, že demografický vývoj a trend dlouhověkosti má závažné dopady do důchodového systému, do zdravotnictví a také do zdravotně-sociální péče. "To se týká i nároků na veřejné finance," řekl premiér.
I po zvýšení spoluúčasti ve zdravotnictví však bude Česko hluboce pod úrovní, na které se pohybují sousední země. Na Slovensku je to nyní 33 procent a v Maďarsku a Polsku okolo 30 procent, lidé tam si tedy sami platí okolo třetiny zdravotnické péče.
Spoluúčast však nesmí omezit možnosti slabých a potřebných získat odpovídající zdravotní péči, zdůraznil Nečas. Vznik podobných bariér by totiž podle premiéra mohl mimo jiné v konečném důsledku znamenat ještě vyšší následné náklady na ošetřování.
Nečas: Pacient musí mít na výběr
Současný systém zdravotnictví je přitom podle premiéra zaměřený nikoliv na vyléčení pacienta, ale na maximalizaci výkonů, které se často zbytečně opakují. "Jako takový tedy není logicky finančně udržitelný," míní Nečas.
Demografický vývoj pak podle něj znamená, že poroste počet seniorů s vyššími nároky na ošetřování a bude klesat počet ekonomicky aktivních lidí, kteří zdravotní pojištění platí.
Pacient podle něj musí být ústřední postavou celého systému, mít na výběr poskytovatele pojištění a dostatek informací o poskytovatelích péče a kvalitě, kterou nabízejí.
NERV sestavil desítku opatření pro financování zdravotnictví |
Pacienti by si měli vybírat z alternativních zdravotních plánů pojišťoven a lékaři by měli psát léky, u nichž bude v elektronických aukcích získána nejnižší cena. V desítce opatření k financování zdravotnictví to radí skupina Národní ekonomické rady vlády (NERV).
Experti počítají s omezením neřízeného pohybu pacientů po systému, opakovaná vyšetření ho zatěžují. K lepšímu využití peněz mají přispět také elektronické recepty a hodnocení léků a zdravotnických prostředků podle jejich přínosu k omezování nákladů. Nemocnice mají přejít z nynějších rozpočtů na platby za diagnózu DRG, kdy za stejnou péči dostane každá nemocnice stejně. Povede to k efektivnější léčbě.
Nové léky a technologie by měly pojišťovny platit až po vyhodnocení přínosu. Zbytečná vydání za léky chtějí experti omezit tím, že by lékový úřad zveřejňoval lékaře pobírající odměny za spolupráci s farmaceutickými firmami. Seznam léčiv se má pravidelně aktualizovat.
|