V případě zavedení hraničních kontrol by mohlo být nelegální překročení české hranice trestným činem, za který by hrozilo až pětileté vězení. Cizinec, jenž by hranici nelegálně překročil, by navíc ztratil případný nárok na azyl a byl by vyhoštěn. Do vládní novely o ochraně státních hranic to v druhém sněmovním čtení navrhli připojit poslanci opozičního Úsvitu.
Předloha, která míří ve sněmovně do závěrečného schvalování, má dát ministerstvu vnitra pravomoc nařídit v případě bezprostřední mimořádné hrozby hraniční kontroly.
Úprava Úsvitu by se vztahovala na cizince z takzvaných třetích zemí, tedy mimo států Evropské unie a Švýcarska. Obyvatelé těchto zemí by nezákonným překročením české hranice nadále spáchali jen přestupek. Úsvit chce taky dát krajům pravomoc vyhlásit stav nebezpečí i v případě masové migrace.
Poslanci opozičního Úsvitu pokládají vládní návrh kvůli nynější migrační krizi za nedostatečný. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) s tím nesouhlasil. "Naše bezpečnostní složky jsou připraveny na jakoukoli eventualitu, která by nastala," řekl. O podobě předlohy by sněmovna mohla rozhodovat ještě v březnu.
Vládní novela předpokládá, že hraniční kontroly nařízené vnitrem by mohly trvat nejvýše pět dní. Jejich případné prodloužení by musela schválit vláda. Pokud mimořádná situace nenastane, bude o uzavření hranic podobně jako dosud rozhodovat podle normy kabinet, který by měl navíc možnost nařízení vnitra ohledně hraničních kontrol zrušit.
Předloha podle Chovance navazuje na předpis Evropské unie a jejím cílem je chránit hranice před nedovoleným překračováním. Podnětem k přípravě novely nebyla migrační krize, úpravu je ale možné v souvislosti s ní využít, řekl.
Vnitro by mohlo nařídit hraniční kontroly
Vnitro by podle normy mohlo nařídit hraniční kontroly, pokud by existovala vážná hrozba narušení pořádku nebo vnitřní bezpečnosti země. Kontroly by byly možné na vybraných místech nebo po celé délce hranice. Podle návrhu jde hlavně o krizové řešení situací, pokud by hrozila časová prodleva při standardním postupu, tedy verdiktu kabinetu.
Zákon zároveň stanoví, že vláda může určit rozsah, způsob nebo intenzitu kontrol. Mohou být třeba namátkové silniční či železniční nebo systematické, podobně jako tomu bylo před zavedením schengenského systému. Může být také vyhlášen zákaz překročení zelené hranice, vláda by také podle zákona mohla určit, kde se bude moci hranice překročit.
Minimálním standardem by ale podle důvodové zprávy mělo být umožnění překročení státní hranice v místech dřívějších hraničních přechodů, které platily před vstupem do schengenského prostoru.
Zákon upravuje také podmínky pro získání statusu mezinárodního letiště či povinnosti kapitánů letadel a provozovatelů letišť. Tuzemská mezinárodní letiště, která ročně odbaví nejméně 5 tisíc lidí, budou muset například zajistit to, aby se tam pohybovali odděleně cestující na vnitrozemských a vnějších linkách.
Zároveň budou muset mít místnost pro cizince, jimž byl odepřen vstup do Česka. Václav Klučka (ČSSD), aby tato letiště dostala čas na zřízení této místnosti, a to do září 2018. Letiště s více než milionem odbavených pasažérů ročně budou muset mít prostor pro přijímací středisko pro azylanty i policejní cely.
