Politika
Není šéf jako Šéf. Povolební krize v ANO a ČSSD
26.10.2018 20:15 Původní zpráva
Kdo se v minulosti postavil Andreji Babišovi, nedopadl dobře. Teď se o to pokusila odbojná pražská organizace, jejíž vedení jde po prohraných volbách v hlavním městě proti přání svého předsedy a odmítá rezignovat. Ať už ale revolta v hnutí ANO dopadne jakkoli, pořád to není nic proti dění v ČSSD. Sociální demokraté připomínají stranu před kolapsem.
S Andrejem Babišem to podle jeho spolupracovníků bývá těžké. Třeba před komunálními volbami tak moc toužil po vítězství v Praze, že z něj udělal měřítko celorepublikového úspěchu. Když pak ANO v metropoli skončilo až páté, vypadalo to jako totální propadák. A hned bylo potřeba najít viníka. "Jednoznačně největší vliv má to, co jsme předvedli na magistrátu. Celkově nejsem s pražskou organizací dlouhodobě spokojen. Budeme vyžadovat, aby převzali odpovědnost za ten výsledek," prohlásil Babiš po volbách a volal po rezignaci pražského vedení, konkrétně předsedy organizace Jana Říčaře.
Jenže se stalo něco, na co Šéf, jak mu mnozí v hnutí po vzoru jeho pravé ruky Jaroslava Faltýnka říkají, není vůbec zvyklý: narazil na odpor.
Telefon na Šéfa
Za Říčaře a pražské vedení se postavila nejen krajská organizace, ale jednomyslně i celý nový zastupitelský klub včetně Petra Stuchlíka, kandidáta na primátora a Babišova muže. Sám předseda pražské organizace nechtěl jít s Babišem do otevřeného střetu, ale vzkázal mu, že rezignovat určitě nehodlá: "Nebudu panu premiérovi posílat nic přes média. Telefon na mě má stejně tak, jako já mám telefon na něho." Jak později řekl TÝDNU, s Babišem má toto pondělí schůzku a doufá, že si vše vysvětlí bez velkých emocí.
Z vyjádření pražských politiků ANO je ale zřejmé, že tlaku svého předsedy a premiéra nehodlají nijak ustupovat. Z volebního výsledku totiž viní i přímo Babiše. Takový odpor nezažil od problémů, které ho v mnoha krajích čekaly po minulých komunálních volbách. A že se proti němu tentokrát postavila zrovna Praha, je pro něho o to bolestivější.
"Proč by mělo rezignovat pražské vedení? Vždyť se na to podívejte: před čtyřmi lety si Babiš v Praze v podstatě na sílu dosadil do čela kandidátky Krnáčovou. A jak to dopadlo. Teď nechal sesadit Nachera a odnikud vytáhl Petra Stuchlíka, který se sice snažil, ale voliče neoslovil.
Kampaň se úplně podřídila jemu, stála desítky milionů a v závěru Patrik Nacher i Ivan Pilný dostali více hlasů než on. To mluví za všechno," prozradil TÝDNU jednu z nejčastějších výtek pražské organizace vůči Babišovi jeden z jejích členů. Problémů ale bylo podstatně více. Pražští politici z ANO mluví zejména o třech: Vedle výměny lídra shora a tragického počínání primátorky Adriany Krnáčové v uplynulých čtyřech letech je to také to, že hnutí v Praze doplatilo na celostátní politiku, spojování s komunisty a příklon k levicovým voličům. "Zaměřili jsme se hodně vlevo, čímž přirozeně ztrácíme některé původní pravicové voliče. A zatímco ve zbytku republiky to funguje, v pravicové Praze jsme na to prostě dojeli. Za každého nového levicového voliče, co jsme získali, jsme dva původní ztratili. Přesto jsme udělali dobrý výsledek, jen dvě procenta od vítěze. V takové situaci není proč rezignovat," dodává další oslovený politik.
Zpovykaná Krnáčová
Pro Babiše je nepříjemné, že se mu do sporu s pražskými spolustraníky v nejméně vhodnou chvíli zamotala i končící primátorka Adriana Krnáčová. Politička, o níž Pražané několik posledních měsíců vůbec neslyšeli, se nedokázala vyrovnat s tím, že se prohra hnutí v hlavním městě svaluje především na ni. Prolomila proto mlčení a kromě Babiše samého nenechala na nikom nit suchou.
"Byla to kampaň, která ve své podstatě řekla, že jsme tady nic neudělali. Způsobilo to, že lidé nevěděli, proč volit hnutí ANO," kritizovala předvolební heslo hnutí "Nakopneme Prahu". A stejně to od ní schytal i Babišem prosazený lídr kandidátky. "Pan Stuchlík je asi prima člověk, ale změnit měsíc před volbami lídra, který byl demokraticky zvolený, za někoho, kdo je v Praze neznámý a nemá ji naučenou jako pan Nacher, tak to je opravdu neštěstí," prohlásila na bilanční tiskové konferenci. A protože si byla dobře vědoma toho, že by nebylo zrovna taktické šít přímo do Šéfa, vyřídila si to na dálku alespoň s jeho blízkými spolupracovníky: "Jeho poradci by si měli zhodnotit, jestli udělali sociologický průzkum, zda reflektovali, že se změnil svět, že se za čtyři roky změnilo hodně věcí. Praha je jiná než zbytek republiky a podstatně citlivěji vnímá některé výroky a některé postupy." No, sama primátorka s tím má zkušeností více než dost.
Odpor Pražanů se Babišovi samozřejmě nelíbí, je přesvědčen, že se jednotlivé městské části pouze vezly se Stuchlíkovou kampaní na magistrát. A do značné míry má pravdu. Ani tak to ovšem nebyla žádná sláva. Kdyby svému lídrovi na poslední týdny kampaně neposkytl duo "markeťáků" Prchal-Hanč, dopadlo by ANO v hlavním městě zřejmě ještě podstatně hůře.
Faktor Faltýnek
Že se odbojné chování nevyplácí, poznali v minulosti Babišovi komunální politici všude po republice. Krátce po volbách 2014 se hnutí ANO v mnoha městech, kde vládlo v koalicích, začalo rozpadat. Nejčastěji za to mohly názorové rozepře mezi místními členy, někdy šlo ale i o nesouhlas s centrální politikou ANO. Babiš však neměl čas zdlouhavě řešit problémy jednotlivých regionů, a tak často udělal to nejjednodušší: zrušil je. Své o tom vědí třeba v Ústí nad Labem, Liberci, Opavě, Frýdlantu nebo Hodoníně. Jenže Praha, to je trochu jiný kalibr.
Změnila se navíc ještě jedna podstatná věc. Dříve za Babiše řešil problémy ve městech Jaroslav Faltýnek, jeho dvojka v hnutí. Koneckonců, jednou už zabránil tomu, aby se Adrianě Krnáčové pod rukama rozpadla pražská organizace. Předsedovy vztahy s Faltýnkem jsou ale poslední měsíce napjaté. Předseda poslanců ANO se věnuje hlavně sněmovně a stále častěji se mluví o tom, že jeho pozice u Šéfa oslabuje. Na současný odpor pražských anonistů je tak Babiš se svými marketingovými poradci sám. A všichni teď hlavně doufají, že do schůzky s Říčařem vychladne a spokojí se například s tím, že se zruší a přeregistrují problémové buňky ANO v některých městských částech.
Vypadá to, že Babiš bude muset svým komunálním politikům, které stále vnímá spíše jako podřízené z holdingu než jako svéprávné autonomní jedince, poprvé ustoupit. Na druhou stranu je potřeba mít stále na paměti, že jde o hnutí ANO, a pokud si Babiš postaví hlavu, Říčař, s nímž si ostatně nikdy moc nesedl, se bude muset poroučet. Fakt, že v pražské organizaci panuje z Babiše strach, dokládá i to, že téměř nikdo z oslovených politiků nechtěl o aktuální revoltě mluvit napřímo. V jednotlivých organizacích hnutí se nicméně začínají objevovat první záblesky pokusů o vnitrostranickou demokracii. Pokud však Praha Babišovu tlaku ustoupí, jen potvrdí, že je ANO nadále pouze sektou jednoho muže.
Potápějící se loď
Zcela opačná situace než u Babiše panuje poslední dny u sociálních demokratů. Tam se po volebním výprasku ze začátku října začali veřejně vyjadřovat snad všichni, kdo ještě mají stranickou průkazku. Kritici řeší především tří věci: zda nadále zůstávat ve vládě, jestli má ČSSD pokračovat s Janem Hamáčkem v čele, a dokonce i to, zda stranu úplně nerozdělit.
Spory a vzkazy přes média přitom minulý týden každý den eskalovaly. Z politického záhrobí se například probudil někdejší pověřený předseda socialistů Milan Chovanec a vyzval k odchodu z vlády a převolení vedení. Protože jde ale o Chovance, z kabinetu by sice odešel, zároveň by ho ovšem toleroval. Jak mazané. "Hlavním lékem na naši neschopnost a nesrozumitelnost je ale tvrdé lůžko opozice, nikoli teplo vládních limuzín," dodal muž, který se v minulosti velmi snažil, aby jedno takové teplé místečko měl.
Hamáček se do něho sice vcelku správně pustil, o pár hodin později už ale musel bojovat na druhé frontě se členy platformy Zachraňme ČSSD, což je spolek straníků, kteří si pojem záchrana vykládají především jako neustálou kritiku všeho a podrývání autority předsedy sociální demokracie, ať už jím je kdokoli. Hamáček se jim zodpovídal z fungování vlády i toho, proč tak dlouho na ministerstvo zahraničí prosazoval europoslance a vlivného straníka Miroslava Pocheho. Jako by najednou všichni zapomněli, že díky Pocheho velké pomoci je Hamáček předsedou ČSSD a že to byl Poche, kdo odblokoval celé jednání o tom, zda strana vstoupí do vlády s Andrejem Babišem. Podle prvního místopředsedy a jednoho z lídrů platformy Jiřího Zimoly se jednalo i o rekonstrukci členů vlády za ČSSD. V kuloárech se přitom povídá, že právě Zimola si dělá zálusk na post ministra kultury.
ČSSD bez peněz
Sociální demokraté jsou na dně. A Hamáčkova slova o tom, že se od něho odrazila, samozřejmě neplatí. Stranu už za půl roku čeká volební sjezd. Do té doby je nesmyslné měnit předsedu, ale rovněž odcházet z Babišova kabinetu. Strana se totiž potýká s velkými finančními problémy a bez velkého přehánění by se dalo prohlásit, že je téměř na mizině. Po neúspěšných volbách z posledních let přišla o desítky milionů na státních příspěvcích, a navíc se od ní odvracejí dlouholetí sponzoři. I když se rozhodla pro razantní škrty, hospodaří se schodkem a v podstatě jen díky úvěrům. Její zdaleka největší finanční problém dnes představuje prohraný soudní spor o Lidový dům s advokátem Zdeňkem Altnerem, jehož dědicům má ČSSD vyplatit přes 300 milionů korun.
Jen několik hodin před jednáním širšího vedení strany se objevila informace, že dědicové dali ČSSD čtyřměsíční lhůtu na zaplacení pohledávky pod podmínkou, že strana vezme zpět své dovolání k Nejvyššímu soudu. "Pokud tak vaše strana učiní ve lhůtě výše uvedené, dědicové jsou připraveni poskytnout vaší straně čtyřměsíční lhůtu k zaplacení pohledávky a po tuto dobu by nepřikročili k prodeji nemovitostí, včetně Lidového domu, v exekuci," napsali Hamáčkovi.
Odcházet v tuto chvíli z vlády, jež nejen díky ministerským postům, ale především díky ovládaným státním podnikům představuje pro ČSSD jediný zdroj příjmů a vlivu, by byla ekonomická i politická sebevražda. Totéž platí i pro nápady dělit sedmiprocentní stranu na dvě menší v době, kdy jsou voliči na levici v podstatě rozebráni.
Jednoduchý recept pro sociální demokraty neexistuje. Půlrok do sjezdu by ale měli věnovat nejen hledání možného nového předsedy, ale i zbytku vedení. Měli by otevřít stranu novým tvářím a konečně změnit letité a zkostnatělé stanovy tak, aby se do jejich čela mohla postavit skutečně silná a respektovaná osobnost. A co je hlavní - měli by se urychleně zamyslet nad prodejem Lidového domu, který jim jako jediný může pomoci postavit se finančně znovu na nohy. Jinak bude pokračovat balancování na velmi ostré hraně, jež ale nemůže trvat věčně.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.