Vláda pravděpodobně odmítne novelu zákona o církevních restitucích, kterou poslanci Věcí veřejných chtějí mimo jiné o 16 miliard na zhruba 43 miliard korun snížit náhrady církvím za nevydaný majetek. Novela má také zkrátit o deset let na sedm let období, v němž bude ještě stát finančně přispívat církvím na její činnost. Podle předkládací zprávy k novele na vládním webu by to však bylo v rozporu s dohodou mezi státem a církvemi.
"Navrhovaná redukce příspěvku by tak mohla ohrozit obecně prospěšné působení církví," uvedli tvůrci předkládací zprávy. Zkrácení doby poskytování příspěvku by mělo podle výpočtů VV ušetřit státu kolem tří miliard korun.
Kabinet se zřejmě postaví také proti tomu, aby církve přišly o možnost získat majetek, který byl vyvlastněný po 25. únoru 1948 na základě revize první pozemkové reformy, jež byla přijata o rok dříve. VV navrhly vypustit ze zákona zmínku o revizi této reformy, neboť se obávají prolomení restituční hranice. Podle zprávy na vládním webu by to znamenalo redukci majetku, který by mohl být vydán, a to přibližně o 80 procent.
Za nepřiměřený zřejmě kabinet s ohledem na rozhodnutí Ústavního soudu z roku 1999 označí požadavek VV, aby byly z restitucí vyňaty umělecké předměty a archiválie "z fondů institucí celonárodního významu". Ustanovení je podle zprávy navíc vágní. "Není například vůbec jasné, jaká muzea či galerie lze považovat za instituce celonárodního významu," uvedli autoři předkládací zprávy pro vládu.
