Okolo solárního byznysu to mezi politiky vře. Zejména proto, že tato kauza veřejnosti obnažila fakt, do jak neuvěřitelných rozměrů zde rozbujel klientelistický propletenec právě mezi politiky, lidmi napojenými na politiku a polostátními firmami. Jeden takový konkrétní propletenec TÝDEN zmapoval a objevil politika, který na fotovoltaice vydělal desítky miliony korun.
Jde o šestnáctimegawatovou solární elektrárnu v obci Vranovská ves na Znojemsku. Rozhodující pro začátek příběhu této elektrárny byly roky 2008 a 2009. Tehdy se tři společníci firmy Light Rays, Martin Pravda, Marek Vyhlídka a Marek Zukal, pustili do přípravy projektu výstavby obrovské solární elektrárny. Jejich původní záměr totiž byl postavit elektrárnu o velikosti 24 megawattů. Pro představu, jde o rozlohu zhruba 50 hektarů, tedy 100 fotbalových hřišť. I při poměrně štědrém výkupu elektřiny to byl ale smělý projekt. Například banky tehdy váhaly, zda projekty o takové velikosti vůbec úvěrovat.
V roce 2009 ale došlo k několika ekonomickým jevům, které zapříčinily strmý pád cen technologií. A kvůli tomu se při stejné dotaci na výkup stalo, že investice by se investorům vrátila ne za patnáct let, ale už třeba za poloviční dobu. Pád cen technologie byl způsoben souhrou několika okolností. "Zvětšila se kapacita továren vyrábějících fotovoltaické panely´jak v Číně, tak i v Americe, zároveň třeba Španělé v tu dobu snižovali podporu obnovitelných zdrojů, takže poptávka poklesla," popisuje energetický expert Jan Ondřich z Candole Partners období let 2009-2010.
Na tento - podle Ondřicha předvídatelný - trend ovšem nezareagovali čeští politici a Energetický regulační úřad změnou zákona a přepočtem dotace na výkup elektřiny. A vzhledem k tomu, že například v Německu a ve Španělsku tamní vlády na strmý pád cen technologií zareagovaly změnami v systému podpory, podstatná část investorů se přesunula právě do Česka. "V roce 2009 bylo už všem jasné, že Česká republika bude takový Klondike, právě kvůli tomu, že ceny technologií šly výrazně dolů a stát na to nezareagoval. Což bylo zarážející," dodává Jan Ondřich. "Stát se naopak snažil spíš dělat všechno pro to, aby novela o podpoře obnovitelných zdrojů nabyla účinnosti co nejpozději, až za rokem 2010. Aby právě všichni ti zlatokopové, napojení na politiku, stihli připojit ty svoje elektrárny," říká.
Spolehlivý kádr
A právě zhruba v tuto dobu, na konci minulé dekády, se na energetické scéně objevuje Marek Zukal, živnostník v oboru auto-moto a brněnský politik US-DEU. Pracoval nejdříve v úřadu vládního zmocněnce, kde měl na starosti zejména problematiku nezaměstnanosti v regionech Hodonínsko a Znojemsko. Odtud zřejmě pramení jeho bohaté kontakty právě na tyto dva mikroregiony. Následně se v roce 2005 stal náměstkem ministryně informatiky Dany Bérové. Na starosti měl informační systémy pro veřejnou správu.
Po komunálních volbách v roce 2008 už najdeme Marka Zukala právě jako třetinového společníka Light Rays, s. r. o., která připravuje projekt obrovské solární elektrárny ve Vranovské vsi. Tedy v době, kdy stát a ERÚ, jak tvrdí energetický expert Jan Ondřich, nekonal v oblasti úpravy výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů.
Na scéně je Zukal
Projekt tak velké fotovoltaické elektrárny znamenalo najít svolné vlastníky polí, dohodnout se s obcí, získat souhlasná stanoviska dotčených státních orgánů, nechat zpracovat projekt elektrárny a jejího připojení do distribuční sítě a požádat distributora, v tomto případě E.ON, o tzv. rezervaci kapacity. Tedy, aby tak obrovský zdroj nepředstavoval v dané lokalitě riziko výpadků a dispečink distributora dokázal zajistit spolehlivé a bezpečné zásobování energií. "Pro toho konkrétního žadatele to bylo určující. Pokud nezískal na základě své žádosti rezervovanou kapacitu, projekt se pro něj stával bezpředmětný," říká k tomu vedoucí koncernové komunikace E.ON Česká republika Vladimír Vácha. Společnost Light Rays sice původně žádala o připojení elektrárny 24 megawattů, nakonec ale získala souhlasné stanovisko "jen" na 16 megawattů. "Ano, stávalo se, že jsme danému žadateli odpověděli, že zařízení v té velikosti není možné a jak velké možné je," dodává Vladimír Vácha. To byl přesně případ projektu solární elektrárny ve Vranovské vsi. Zde je dlužno dodat, že v podstatě díky několika smlouvám o smlouvě budoucí, desítce razítek a právě souhlasnému stanovisku distributora se de facto bez jakékoliv investice stal z obyčejných polí projekt za 160 milionů korun.
S prosazením projektu významně pomohl podle svých slov i starosta obce Vranovská ves Jiří Peřinka. V malé obci, kde žijí necelé tři stovky obyvatel, vyrostla solární elektrárna za 1,5 miliardy korun. Je to právě on, kdo si zde tímto projektem vystavěl nesmrtelný politický pomník. "Když jsem tu obec přebíral, byly tady samé dluhy, příspěvky od státu se rok od roku snižovaly, tak jsem hledal možnost sekundárního financování. Nejdřív jsem uvažoval o větrnících, ale nakonec jsme zjistili, že tady jsou naprosto ideální podmínky pro fotovoltaiku," popisuje starosta své tehdejší úvahy. Dnes to pro obyvatele malé obce znamená, že vesnice vzkvétá, že mohou na radnici žádat o příspěvky na úpravu svých domů. Takže všude vidíte nová okna, nové vchodové dveře, nové garážové přístavky nebo ploty.
160 milionů v kapse
Zatímco starosta Peřinka tedy využil svých bohatých politických kontaktů ve prospěch své obce a neobjevily se dodnes stížnosti, že by z toho on sám osobně nějak profitoval, Marek Zukal využil svých kontaktů ve svůj prospěch, možná ve prospěch někoho, kdo není veřejnosti znám.
Protože společnost Light Rays místo toho, aby prodala svůj projekt firmě ČEZ, která tehdy deklarovala, že tak velké projekty bude skupovat, začala jednat se společností LBE Czech Republic. Tuto firmu držel neznámý vlastník z Panamy a zastupovala ho advokátka Lenka Vislocká, známá jako obhájkyně uprchlého Radovana Krejčíře. Ještě předtím ale společnost Light Rays převedla nepochopitelně celý projekt na firmu DOMICA FPI, ve které byla jediným akcionářem a jednatelkou manželka Marka Zukala Jana.
"Se Zukalem jsem se poznal až později, ten na tu firmu, na tu firmu, která tu byla... Já vlastně ani nevím, jestli on s nimi od začátku byl...? To vlastně, vlastně tu firmu měla jeho manželka, protože ta firma musela být jako čistá, která tady začala budovat...," zapletl se starosta Peřinka, protože celou dobu jednal s firmou Light Rays a v té byl jak jednatelem, tak společníkem právě Marek Zukal. Tedy, znát se museli.
Shrnutí
Shrňme si to. Marek Zukal byl třetinovým společníkem firmy Light Rays, která zajistila kompletně projekt pro solární šestnáctimegawattovou elektrárnu Vranovská ves. Tento svůj "majetek" o hodnotě asi 160 milionů korun pak bezplatně (?) převedla na společnost DOMICA FPI, kde jediným vlastníkem byla Zukalova manželka Jana. To byl duben až srpen 2009. V prosinci ale do společnosti vstoupili zbylí dva společníci z Light Rays, Martin Pravda a Marek Vyhlídka. Tyto rošády zvenčí postrádají logiku, nicméně tým manažerů okolo Marka Zukala to vysvětlit nechce. Hovořili jsme s Markem Zukalem a Markem Vyhlídkou a oba se schovávají za obecné floskule, že "nějaké důvody pro to byly" a že projekt prodali, zisk zdanili a dál se k tomu nechtějí vyjadřovat.
Se stejným mlčením přistupuje k celé věci společnost ČEZ Obnovitelné zdroje. Její manažer komunikace Martin Schreier nám poslal lakonický email, že o tyto ČEZ kupované projekty a výstavby solárních elektráren se zajímá policie a pro firmu je důležité, že tyto projekty jsou ziskové. Tečka. Ano, řadou projektů se zabývá protikorupční útvar policie, ovšem podrobnější informace získat nelze.
Na každý pád, společnost DOMICA FPI manažersky a majetkově převzala v červenci 2010 společnost FVE Vranovská ves, a. s., kterou zastupovala právě advokátka Lenka Vislocká a jejímž jediným akcionářem v té době byla společnost LBE Czech Republic, s. r. o. Dříve tuto firmu vlastnila LBE International Business and Marketing Advising INC. se sídlem v Panamské republice. O skutečných vlastnících této společnosti samozřejmě nelze nic zjistit.
Na dobu prodeje se ale jediným akcionářem FVE Vranovská ves stala právě advokátka Vislocká. "Už jsem to říkala vaší kolegyni, která mi poslala e-mail, že jsem vázána mlčenlivostí," sdělila nám Lenka Vislocká. Z čehož vyplývá, že pokud by ona byla skutečným vlastníkem, byla by v logice věci vázána mlčenlivostí vůči sama sobě. Zvláštní. S velkou mírou pravděpodobnosti tedy nebyla skutečným vlastníkem, pouze kryla skutečné vlastníky, kteří prodávali projekt ČEZ. Ten společnost FVE Vranovská ves koupil o měsíc později, v srpnu 2010. A všechny takto podobně nakoupené projekty nakonec fúzoval ve svou společnost ČEZ OZ uzavřený investiční fond. Všechny firmy, které takto skoupil, nechal z obchodního rejstříku vymazat. Tímto aktem polostátní firmy se za původními vlastníky projektů a někdy i stavitelů v podstatě zavřela voda.
O kauze informoval pořad Bez cenzury TV Barrandov. Pořad si můžete pustit každé úterý od 20 hodin.
