Uchazeči o zaměstnání, kteří by byli ochotni odpracovat aspoň 20 hodin veřejné služby měsíčně, budou zřejmě opět finančně zvýhodněni. Změnu má přinést senátní novela zákona o pomoci v hmotné nouzi, kterou horní komora schválila.
Senátní návrh předpokládá, že lidé, kteří pobírají příspěvek na živobytí déle než půl roku a nevykonávají veřejnou službu nebo krátkodobé zaměstnání, by nadále dostávali jen částku na úrovni existenčního minima. Pokud lidé v hmotné nouzi aktivní budou, částka se jim bude zvyšovat. Měli by navíc dostávat 40 procent rozdílu mezi životním a existenčním minimem. Mohla by dosáhnout částky životního minima, případně i vyšší sumy.
Návrh má úpravu veřejné služby částečně vrátit do stavu před sociální reformou bývalé vlády Petra Nečase (ODS), do níž zasáhl Ústavní soud. Na rozdíl od předchozí úpravy proto novela nezavádí žádné sankce za nesplnění veřejné služby. Naopak počítá s uhrazením až 300 korun měsíčně na náklady na dopravu, které by lidé s veřejnou službou měli.
Krajské úřady práce mají podle novely poskytovat obcím až tisíc korun jako příspěvek na pracovní prostředky pro osoby vykonávající veřejnou službu. Úřady by také měly brát při přidělování veřejné služby ohled na vzdělání a praxi klientů.
Poslanci do senátní novely doplnili pasáž, podle níž se do odůvodněných nákladů na bydlení pro účely příspěvku na živobytí mají započítávat prokazatelné vynakládané výdaje, avšak maximálně do výše 75 procent normativních nákladů na bydlení podle zákona o státní sociální podpoře.
