Rozhodnutí Ústavního soudu, který přikázal zvýšit náhradový poměr důchodů k platům u vyšších příjmových skupin, by se dalo vyřešit tak, že se zvýší důchody pouze lidem s vyššími platy. U ostatních by zůstaly důchody na současné úrovni.
Počítá s tím návrh penzijní reformy, který představila Českomoravská konfederace odborových svazů. Do roku 2020 by si to vyžádalo náklady ve výši 28,6 miliardy korun.
Při výpočtu penzí se totiž osobní vyměřovací základ, tedy průměrná mzda za všechny odpracované roky násobená určitým koeficientem, redukuje. Do první redukční hranice, která je v současnosti na 11 tisících korun, se započítává 100 procent, z druhé redukční hranice, která dosahuje výše 28 200 korun, se započítává 30 procent. Nad druhou redukční hranici se do důchodu započítává pouze deset procent osobního vyměřovacího základu. Českomoravská konfederace odborových svazů navrhuje započítávat do důchodu nad tuto hranici 20 procent.
Jiný návrh
Návrh se podstatně liší od záměru ministerstva práce a sociálních věcí. Ten počítá mimo jiné s tím, že by se zvýšila druhá redukční hranice na trojnásobek průměrné mzdy. Dále by se snížil zápočet do druhé redukční hranice z 30 na 23 procent vyměřovacího základu. Nad druhou redukční hranici by se nezapočítávalo nic. V praxi by se zvýšily důchody lidem s vyššími příjmy, 80 procentům budoucích důchodců by však oproti současnému stavu klesly o jedno až pět procent, což odborům vadí.
"To je naprosto nepřijatelná filozofie, zvlášť když Ústavní soud k ničemu takovému nevyzývá," řekl expert Vít Samek. Ústavní soud podle něho naopak vyslal signál, aby se nesnižovaly důchody vyšších a nižších příjmových skupin. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle Samka sice plánuje snížit důchody sociálně citlivě, ovšem v okamžiku, kdy lidem hrozí, že na ně budou přeneseny požadavky dalších plateb.
Reforma penzijního pojištění
Rozhodnutí Ústavního soudu by mohlo podle odborů pomoci vyřešit i snížení stropů pro odvody na sociální pojistné ze šestinásobku průměrné mzdy na čtyřnásobek, a to jak u zaměstnanců, tak u zaměstnavatelů. U zaměstnavatelů by ovšem ke snížení došlo pouze tehdy, když by odvedli zaměstnanci jako příspěvek na penzijní připojištění nejméně polovinu rozdílu mezi plnou výší pojistného a čtyřnásobkem průměrné mzdy.
Odbory kromě toho navrhují reformu současného penzijního připojištění, které by se tak stalo druhým pilířem důchodového systému. Penzijní společnosti, které by vznikly ze současných fondů, by lidem mladším 40 let mohly umožnit na individuálních účtech spořit tři až devět procent mzdy. Stát by jim odstupňovaně přispíval jedním až třemi procenty.
Spoření by přitom bylo dobrovolné, nikoli povinné. "Na povinné nebude řada lidí mít zdroje," řekl Samek. Když už si však lidé připojištění zavedou, budou u něj muset setrvat. Pojistné nebudou muset platit pouze tehdy, když nebudou mít příjem.
Současně by penzijní společnosti zavedly penzijní plány pro zaměstnance, kteří vykonávali po dlouhou dobu těžké fyzické práce a rizikové profese. Těm by přispívali jejich zaměstnavatelé, a to tři procenta pojistného.
Současný státní průběžný systém by zůstal zachován včetně odvodů na sociální pojištění ve výši 28 procent superhrubé mzdy.
