Předloha Úsvitu
Okamura svou představu o referendu ve sněmovně neprosadil

Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury podle očekávání neprosadil svou představu o referendu, v němž by lidé mohli hlasovat téměř o všem. Právě to bylo hlavním uváděným důvodem, proč poslanci ostatních sněmovních stran s výjimkou KSČM tento návrh odmítli.

Mezi kritiky zákona patřil ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD), podle něhož je norma nepřijatelná. Umožnila by měnit ústavu, odvolávat kohokoli, hlasovat o zrušení Parlamentu nebo vlády nebo o přenosu pravomocí a o daních. Kvůli tomu předlohu odmítla také vláda.

Okamura za to obvinil vládní koalici z pokrytectví, neboť Úsvit prý ve svém návrhu vycházel z dřívější předlohy ČSSD, pouze změnil parametry. "To jsou jenom řeči, že nemůže být referendum o daních," uvedl mimo jiné při obhajobě svého návrhu. Dienstbier nicméně Okamurovo tvrzení odmítl s tím, že obsah návrhu Úsvitu je "zásadně odlišný".

"Návrh zákona je opravdu legislativním zmetkem, vedl by k rozvratu státu jako takového," přidal se někdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (dříve ODS).

Lidé podle návrhu měli mít možnost rozhodovat téměř o čemkoli s výjimkou otázek směřujících proti demokratickému řádu a takových, které porušují základní práva a svobody. Z referenda by byly vyloučeny i otázky ke zrušení závazků vyplývajících z mezinárodního práva nebo k zásahům do soudní moci. Podle kritiků by ale referendum mohlo zasáhnout do trestního řízení v předsoudní fázi a také do správního řízení.

Oponentům se nelíbilo také to, že by výsledek referenda byl platný bez ohledu na účast při hlasování. V souvislosti s tím, že by je mohli vyvolat obyvatelé peticí s nejméně 100 tisíci podpisy, by o zásadních věcech mohla rozhodovat výrazná menšina. Okamura, který bezprostředně polemizoval s každým ze svých kritiků, ale poukazoval na to, že při volbách také žádná minimální účast pro platnost výsledku zavedena není.

Referendum podle předlohy ústavního zákona mohla iniciovat taky vláda, nejméně 50 poslanců nebo 33 senátorů. Hlasování by vyhlašoval prezident; muselo by být do roka, nejdříve ale za půl roku, aby byl podle předkladatelů čas na veřejnou diskusi. Okamura sliboval, že návrh předloží znovu. Věří, že se jej podaří prosadit, i když třeba až na dvacátý pokus.