Ombudsman podal kárnou žalobu na <span>Jaroslava Bureše</span>

Domácí
24. 2. 2010 12:07
Jaroslav Bureš prý neprošetřil stížnost na soudce (archivní foto).
Jaroslav Bureš prý neprošetřil stížnost na soudce (archivní foto).

Jaroslav Bureš prý neprošetřil stížnost na soudce (archivní foto).Ombudsman Otakar Motejl podal k Nejvyššímu správnímu soudu kárnou žalobu na místopředsedu pražského vrchního soudu Jaroslava Bureše. Zároveň Motejl soudu navrhl, aby Burešovi za údajné pochybení snížil plat o pětinu na půl roku. Informovala o tom mluvčí veřejného ochránce práv Iva Hrazdílková.

"Kárného provinění se místopředseda Vrchního soudu v Praze měl dopustit tím, že náležitě neprošetřil stížnosti na narušování důstojnosti řízení před soudem a na nevhodné chování soudce," uvedla mluvčí. Motejl Burešovi vytýká, že pochybil při prověřování kauzy soudce pražského vrchního soudu Vojtěcha Trojánka, na jehož chování při soudním jednání si stěžovalo sdružení Občané za svá práva v Praze.

ČTĚTE TAKÉ: Invalidům hrozí bída, varuje ombudsman Motejl
                        Lidé nejvíce důvěřují Fischerovi, Motejlovi a Klausovi

Bureš byl pověřen ministryní spravedlnosti Danielou Kovářovou, aby jako místopředseda soudu dbal o důstojnost soudních jednání a dodržování zásad soudcovské etiky v řízeních, která se vedou v úseku civilního a insolvenčního soudnictví, a vyřizoval v zákonných lhůtách stížnosti na práci soudců. Proto se zabýval i stížností Tomáše Berky a sdružení na Trojánka.

Ombudsman Otakar Motejl.Soudce Trojánek při soudním jednání nejprve zakázal pořizování zvukového záznamu z jednání, což je podle Motejla v rozporu se zákonem. Následně pak zakázal zástupcům veřejnosti i přístup k jednání. Bureš označil stížnosti na chování soudce jako nedůvodné. Podle Motejla se však uvedený soudce zjevně dopustil skutku, který je možné považovat za kárné provinění. "Místopředseda (Bureš) tak postupoval v rozporu se zákonem o soudech a soudcích," míní ombudsman.

Soudce může odepřít přístup na jednání konkrétním osobám, ale pouze za určitých podmínek. Musí například existovat obava, že by tito lidé mohli rušit průběh jednání. Důvodem může být i třeba nevhodné chování v budově soudu nebo nevhodné oblečení. V tomto případě však soudce podle úřadu veřejného ochránce práv rozhodl o odepření přístupu k jednání konkrétním lidem bez předchozí porady s přísedícími a bez dostatečného odůvodnění.

Foto: Karel Šanda, Jan Schejbal

Autor: ČTK

Další čtení

ilustrační foto

Novináři se zastali Rychlíkové. Čelí nenávisti za odhalení Turka jako násilníka

Domácí
11. 7. 2025
ilustrační foto

S montéry se zlomilo rameno plošiny. Jeden zemřel, druhý je těžce zraněný

Domácí
11. 7. 2025

Muž v Praze osahával ženy. Už ho mají, činů lituje, svádí to na klukovinu

Domácí
11. 7. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ