Poslanci nerozhodli o sporném a kritizovaném vládním návrhu na další podporu biopaliv. Debata trvala několik hodin a poslanci předlohu nestihli ve vyměřeném čase v prvním čtení projednat. Rozpravu provázela rozsáhlá kritika ze strany opozice na adresu ministra financí a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše za údajný střet zájmů. Babiš vlastní skupinu Agrofert, která patří mezi největší tuzemské dodavatele biopaliv.
Zatím není jisté, kdy se Sněmovna k projednávání předlohy vrátí. V rozpravě Babiš nevystoupil, dříve obvinění odmítl. České televizi řekl, že bude hlasovat proti návrhu. "Mně je úplně jedno, jestli ho sněmovna příjme nebo ne," uvedl Babiš.
Vládní návrh hájil v rozpravě především ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL), který ho za vládu předložil.
Jurečka argumentoval tím, že bez schválení zákona Česko patrně nenaplní unijní požadavky na podíl biopaliv v pohonných hmotách a budou mu za to hrozit sankce od EU. Návrh mimo jiné zachovává podporu vysokoprocentních biopaliv a zavádí u nich minimální daň, která dosud nebyla. Nyní jsou daňová zvýhodnění poskytována na základě programu, jehož účinnost skončí letos 30. června.
Předseda ODS Petr Fiala na adresu Babiše řekl, že jde o zneužití politického postavení pro vlastní ekonomické zájmy. Vyzval poslance ANO, aby si uvědomili střet zájmů a zdrželi se hlasování o zákonu. O konfliktu zájmů hovořil i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Tvrdí, že Babišův Agrofert díky daňové podpoře biopaliv získá přinejmenším pět miliard korun. Babiš to označil za demagogii. "Pan Kalousek prosadil biopaliva v roce 2009. On to tady prosadil a teď říká něco úplně jiného," řekl ČT Babiš.
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) na tiskové konferenci po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem novinářům řekl, že ČSSD zákon pustí do druhého čtení. Chce se ale zeptat Evropské komise, jestli je norma v pořádku z pohledu evropských pravidel. Premiér zdůraznil, že není možné "na kritice střetu zájmů" Babiše pokračovat takovým způsobem, aby byl poškozen venkov a zemědělci.
Předseda poslaneckého klubu ANO a bývalý dlouholetý manažer Agrofertu Jaroslav Faltýnek řadu tvrzení označil za mýty. Například uvedl, že Agrofert není dominantním producentem řepky, z níž se část biosložek vyrábí. Řekl, že loni Agrofert sklidil řepku jen z pěti procent ploch, na nichž se pěstovala. Poukázal i na to, že některé okolní země plánují rozšířit osevní plochy s řepkou.
Kalousek se pozastavil především nad částí vládního návrhu, která mění podmínky pro přimíchávání biosložek. Podle současného zákona musí dodavatelé pohonných hmot zajistit, aby v benzinu bylo nejméně 4,1 procenta objemu biosložky a u nafty šest procent.
Tuto povinnost lze splnit i tak, že místo přimíchávání do benzinu a nafty dodavatelé prodali požadovaný objem biosložky formou čistého biopaliva nebo jiného směsného paliva. Vládní novela tuto možnost náhradního řešení omezuje. Podle Kalouska to spolu s daňovou úlevou zdvojuje podporu biopaliv, zvyšuje povinnou spotřebu biopaliv, a tedy i jejich produkci.
Předlohu zpochybnil i sociální demokrat Milan Urban. Podotkl, že Německo daňové zvýhodnění biopaliv zrušilo a Španělsko snížilo o polovinu. "V Evropě je tato cesta na ústupu," řekl.
Pro výrobu biopaliv se používá především takzvaný metylester řepkového oleje (MEŘO), který se přidává do nafty a hlavně z cukrové řepy vyráběný bioetanol. Kritikům se z dlouhodobého hlediska rostoucí výměra energetických plodin nelíbí, vytlačují podle nich potravinářské rostliny.
