Jiří Paroubek není prvním předsedou, který opustil svou stranu. V minulosti se "to" už stalo například jeho předchůdci v čele sociální demokracie Miloši Zemanovi či současnému prezidentovi Václavu Klausovi.
On-line deník TÝDEN.CZ přináší přehled předsedů, kteří později opustili stranu.
Miloš Zeman
Dlouholetý šéf ČSSD (1993-2001) svůj odchod z čela strany oznámil s předstihem ještě jako předseda vlády. Po volbách 2002 odešel do politického důchodu, avšak již počátkem roku 2003 kandidoval na prezidenta. V prezidentské volbě pro něj nehlasovali ani všichni zákonodárci ČSSD a Zeman svůj neúspěch dával za vinu řadě kolegů z ČSSD. Později často komentoval dění ve straně a několikrát se dostal do sporu s vedením.
Konflikt s tehdejším předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem kulminoval na jaře 2007 v kauze advokáta Zdeňka Altnera, který požadoval od ČSSD peníze za zastupování v úspěšném sporu o Lidový dům. Smlouvu s Altnerem podepsal Zeman a podle Paroubka byl za kauzu zodpovědný. Zeman poté ukončil členství ve straně (členem ČSSD byl od roku 1992) a později se neúspěšně pokusil o politický comeback v čele nové strany Strana práv občanů - zemanovci (SPOZ).
Stanislav Gross
Politik dlouho označovaný za naději a korunního prince ČSSD se na nejvyšší místo ve stranické hierarchii prosadil po rezignaci předsedy strany a premiéra Vladimíra Špidly v červnu 2004. Zároveň s předsednickým křeslem v ČSSD získal i funkci premiéra v koaliční vládě s KDU-ČSL a US-DEU. Po osmi měsících však kvůli skandálu kolem svých majetkových poměrů podal demisi a nakonec odešel i z politiky. Letos v lednu přerušil členství v ČSSD, jejímž členem byl od roku 1989, kvůli podezřením z korupce kolem někdejší privatizace Mostecké uhelné.
Jiří Paroubek
Do strany vstoupil v listopadu 1989 a hned zamířil do jejího vedení, když se stal ústředním tajemníkem. V roce 1993 neúspěšně kandidoval na předsedu, jímž byl zvolen Miloš Zeman. Paroubek patřil mezi jeho oponenty a dlouho se pohyboval především v pražské komunální politice. V březnu 2005 byl zvolen místopředsedou ČSSD a po Grossově pádu se o měsíc později překvapivě stal premiérem. Zároveň byl dočasně neformálním lídrem ČSSD - stranu dokázal stabilizovat a dovést k vítězství ve volbách, po kterých nicméně skončila v opozici.V květnu 2006 se stal předsedou. Přestože vrátil ČSSD mezi nejsilnější strany, jeho pozice v ní nebyla zcela jednoznačná. Neměl za sebou žádnou silnou skupinu a příliš mu nepomohl ani konflikt se Zemanem. Impulsem k odchodu z vedení strany se staly loňské vítězné volby, po nichž ale ČSSD opět skončila v opozici. Vztahy mezi Paroubkem a vedením strany se pak zkomplikovaly a navzdory pokusům o smír se začaly objevovat spekulace, že by expředseda mohl odejít. Dnes oznámil své místní stranické organizaci a předsedovi ČSSD Bohuslavu Sobotkovi, že řady sociální demokracie opouští.
Václav KlausSpoluzakladatel a dlouhodobý předseda ODS (1991-2002) opustil nejvyšší post ve straně dobrovolně po sněmovních volbách v roce 2002, v nichž ODS již podruhé nedokázala porazit ČSSD. Klaus se rozhodl kandidovat na prezidenta, spolustraníci jej zvolili čestným předsedou ODS. Byť nové vedení ODS v čele s Mirkem Topolánkem Klause podporovalo a dvakrát mu pomohlo k nejvyšší funkci v zemi, vztahy mezi ním a Topolánkem byly komplikované. Nespokojenost Václava Klause s Topolánkovým vedením ODS se začala výrazněji projevovat po volbách v roce 2006, kdy nesouhlasil s vládním konceptem koalice ODS, KDU-ČSL a zelených. Po senátních a krajských volbách v roce 2008, v nichž ODS prohrála, se Klaus přidal k názoru opozice, že volby byly referendem o Topolánkovi. V prosinci 2008 se Klaus rozhodl odstoupit z funkce čestného předsedy ODS. Běžným členem strany přestal být již v roce 2003, kdy nezaplatil členské příspěvky, formálně však pokračoval jako čestný předseda strany.
Miroslav Kalousek
Dlouholetý člen lidovců (od roku 1986) byl předsedou strany téměř tři roky (2003-2006). Na předsednické křeslo rezignoval v srpnu 2006 poté, co se členská základna lidovců vzbouřila proti jeho rozhovorům s ČSSD o vládě, která by se musela opírat o komunisty. V KDU-ČSL postupně narůstal konflikt mezi tradičním křesťanským proudem a představiteli konzervativní linie, jejichž lídrem byl právě Kalousek. Po pádu Topolánkovy vlády na jaře 2009 Kalousek z KDU-ČSL odešel a spoluzaložil novou pravicovou stranu TOP 09, do které přešli i někteří vlivní lidovci.