Rozhodnutí
Pekárek přijde o plat. Poslanci ve vězení budou mít s penězi utrum

Poslanci zřejmě přijdou o další privilegium. Pokud budou pravomocně odsouzeni, nebudou už brát plnou mzdu jako dosud. Novelu zákona, která odsouzeným poslancům odejme plat, by dnes poslanci měli projednat v závěrečném čtení. Většina zákonodárců k ní nemá výhrady. Odsouzený poslanec Roman Pekárek tak přijde o základní plat 56 tisíc korun měsíčně.

Už teď je jasné, že novela zákona hladce projde. Pro je koalice, ale i opozice. "Je problém mezi poslanci, kteří nekonají mnoho práce, a těmi, kteří se jí věnují. Tady objektivně ten poslanec mnoho práce dělat nemůže," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ šéf poslanců TOP 09 Petr Gazdík.

Zákon se zatím týká jednoho poslance v současném složení sněmovny. Poslanec ODS Roman Pekárek za svůj pobyt přitom nebere málo. Kromě platu 56 tisíc korun pobírá i poslanecké náhrady. Ty mohou činit bezmála 40 tisíc korun měsíčně. "Je to dobrý návrh zákona. Je ostuda téhle Poslanecké sněmovny, pokud zde zasedají lidé, kteří jsou pravomocně odsouzeni a ještě za to pobírají plat. Takže si myslím, že ten zákon je zcela na místě a plně s ním souhlasím," řekl předseda Národních socialistů Jiří Paroubek.

"Lex Pekárek", jak novelu označil jeden z předkladatelů Marek Benda (ODS), by platil i v případech, že by poslanci byli v ochranném léčení nebo v zabezpečovací detenci. Doba, kterou by v nich strávili, by se navíc těmto zákonodárcům nezapočítávala do výpočtu odchodného.

Vazebně stíhanému poslanci Davidu Rathovi však plat zůstane. Zatím je totiž pouze ve vazbě, ve které platí presumpce neviny. "U vazebně stíhaných poslanců je to složitější, na druhou stranu, pokud se jedná o případ typu Davida Ratha, kde se ty důkazy zdají být evidentní, tak by mělo být elementární politickou slušností, že takový poslanec sám složí mandát. Bohužel ho k tomu nelze přinutit," myslí si Petr Gazdík.

Poslanci také budou řešit to, zda by pravomocně odsouzeným poslancům měl být odebrán mandát. Ve hře je návrh předsedkyně sněmovny Miroslavy Němcové (ODS) a také návrh z pera ministerstva vnitra. Zde už tak jednoznačná shoda mezi zákonodárci nepanuje. 

Někteří poslanci při projednávání zákona Miroslavy Němcové poukazovali na některá možná úskalí ústavní změny. Zpravodaj Stanislav Křeček (ČSSD) zmínil případ, kdy by se odsouzený zákonodárce domohl zrušení rozsudku. Také podle Stanislava Grospiče (KSČM) může předloha přinést mnoho výkladových problémů; například ten, zda by se týkala i přečinů. Němcová poznamenala, že stejně jako zákonodárci rozhodují o vydávání svých kolegů k trestnímu stíhání, mohli by po rozsudku záležitost završit rozhodnutím o ztrátě mandátu. Mohlo by to být podle ní například ústavní většinou, kdy se pro návrh musí vyslovit nejméně 120 z 200 poslanců.