Pětiprocentní hranice
Piráti nepochodili se stížností na sněmovní volby

Ústavní soud odmítl stížnost České pirátské strany spojenou s návrhem na zrušení pětiprocentní uzavírací klauzule ve sněmovních volbách. Navázal tak na své starší nálezy a usnesení, podle nichž volební práh není protiústavní. Nový verdikt se však netýká podobné klauzule v evropských volbách, kterou nedávno zpochybnil Nejvyšší správní soud, a to právě na základě podnětu Pirátů a také Strany zelených.

Piráti s uzavírací klauzulí i po rozhodnutí Ústavního soudu nadále nesouhlasí a znovu se pokusí o její odstranění. "Po každých volbách to budeme řešit touto žalobou," řekl mluvčí strany Vít Konečný.

Návrh na zrušení části volebního zákona ohledně sněmovních voleb podali Piráti k ústavnímu soudu letos v únoru, a to společně se stížností proti loňskému rozhodnutí, jímž Nejvyšší správní soud prakticky potvrdil výsledky voleb. Cílem strany nebylo anulování hlasování, ale "vytvoření spravedlivějších podmínek pro volby příští".

Konkrétně Pirátům vadila pětiprocentní klauzule pro samostatně kandidující strany a zvýšený vstupní práh pro koalice. Poukázali také na to, že kvůli nestejné velikosti krajů nemají hlasy odevzdané v různých částech Česka stejnou váhu. ÚS stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou. V postupu Nejvyššího správního soudu po sněmovních volbách nenašli soudci chybu, ohledně volebního zákona připomněli své starší nálezy.

Účelem klauzule je to, aby politické prostředí bylo stabilnější a aby se snáze dala sestavit vláda, což je podle ÚS stále aktuální a žádoucí. "Skutečnost, že se z různých důvodů, které však neměly svůj původ ve volebním výsledku, nýbrž daleko více vyplývaly z celkového stavu politické kultury, nedařilo v nedávné minulosti vytvářet stabilní a funkční vlády, je z pohledu opodstatněnosti uzavírací klauzule irelevantní," stojí v usnesení připraveném zpravodajem Jiřím Zemánkem.

Odlišné stanovisko měla Kateřina Šimáčková, která je přesvědčená o protiústavnosti současné úpravy sněmovních voleb, a to jak kvůli klauzuli, tak kvůli nestejným krajům. "Poslanecká sněmovna přestává být zrcadlem společnosti, neboť menší strany v malých krajích jsou pro toto zrcadlo 'neviditelné' a strana sama je pak na celorepublikové úrovni neodůvodněně 'opticky menší'. Z věrného zrcadla společnosti se stává zrcadlo vypouklé a zkreslující," domnívá se Šimáčková, jejíž hlas je však osamocený.

Návrh na zrušení pětiprocentní uzavírací klauzule ve volbách do Evropského parlamentu podal Nejvyšší správní soud letos v červnu. Zabývá se jím ústavní soudce Vojtěch Šimíček. Jeho úkolem je shromáždit podklady a připravit návrh, o kterém pak rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců. Klauzuli v eurovolbách soud dosud neřešil, výsledek je tak otevřený. Plénum má široké kompetence, může úpravu voleb zrušit pro budoucnost, ale teoreticky také dát impulz ke změně výsledku letošního hlasování.

Nejvyšší správní soud kvůli podání návrhu ústavním soudcům přerušil řízení o volebních stížnostech zelených i pirátů. Obě strany zůstaly v eurovolbách pod hranicí pěti procent, piráti získali 4,78 procenta, zelení 3,77 procenta. Těsná většina sedmičlenného volebního senátu Nejvyššího správního soudu dospěla k závěru, že uzavírací klauzule v případě eurovoleb omezuje volnou soutěž politických sil, rovnost hlasovacího práva a právo na přístup k voleným funkcím za rovných podmínek.

Evropský parlament prý hraje ve fungování unie zatím méně významnou roli, než jakou mají národní parlamenty v členských zemích. Proto se klauzule nejeví tak potřebná jako ve sněmovních volbách.