Utajování informací
Piráti uspěli s žalobou na Kalouskovo ministerstvo

19.11.2014 13:40

Pražský městský soud vyhověl žalobě, kterou na ministerstvo financí podal v roce 2011 nynější lídr České pirátské strany v Praze Jakub Michálek. Domáhal se zveřejnění seznamu dlužníků České konsolidační agentury.

Zpět na článek

Nejdiskutovanější názory

  • Deadman´s Hand (9 hlasů) 19.11.2014 14:43

    Konečně se někdo pokusil řešit nějaký skutečný problém. Palec nahoru....

  • Deadman´s Hand (6 hlasů) 19.11.2014 15:22

    Právo je na zloděje krátké, ale je pozitivní, že aspoň malá část...

  • Jiří Šedivý (5 hlasů) 19.11.2014 14:58

    Doplnění předchozího příspěvku. Šokující rozhovor expremiéra Jana...

  • Deadman´s Hand (5 hlasů) 19.11.2014 14:53

    Už chápu, proč Piráti (nejenom) opakovaně chyběli ve volebních...

  • Jiří Šedivý (4 hlasy) 19.11.2014 14:59

    Paměť je nepohodlná. Václav Klaus odešel v trapnosti a po zbytek...

Vložte nový příspěvek

Pro přidání vlastního názoru musíte být přihlášen.

Přihlášení | Registrace

Diskuzní příspěvky

No, tady se tedy člověk dozvídá věci...

0 hlasů

MYSLÍ SI TADY NĚKDO, ŽE ZLODĚJI ZA ROZKRADENÍ STÁTU BUDOU NĚKDY POTRESTÁNI ?

JÁ NE !!!

A co novináři? Místo neustálého omýlání Zemana - co se pustit do zveřejnění těchto zlodějen? Nebo to se nesmí? To vám - hrdinové někdo zakázal? Nebo by to váš zaměstnavatel neproplatil? Bojíte se o místa?

1 hlas

Vážený pane Michálku - děkuji a hezký den

1 hlas

A pak že prý máme zkostnatělé a pomalé soudy co se táhnou deset let! Vidíte, tohle kabrňáci rozlouskli už za 3,5 roku! Zase by se mělo justici přidat na platy a odměny, taková produktivita se hned tak někde nevidí. (Ano, je to myšleno ironicky)

3 hlasy

Takže aspoň víte, koho v dalších volbách volit, kdo skutečně půjde těm zlodějům a korupčníkům po krku. :-)

2 hlasy

Doplnění předchozího příspěvku.
Šokující rozhovor expremiéra Jana Stráského v Hospodářských novinách.
Datum: 4. 5. 2014
Musela se uměle vytvořit vrstva bohatých, aby se rozjelo tržní hospodářství.
Bez toho to prostě nešlo. To dnes již ví každé malé dítě. Bohužel, ne každý mohl být ten vyvolený. Nešlo přeci udělat, aby byli bohatí všichni. Kdyby se to rozdělilo mezi všechny, což by byl zase jen socialistický model, nevznikli by kapitalisté, protože by zase každý nebyl až tolik bohatý. Musela se vytvořit třída bohatých, středního stavu a třída chudých. Tak jako v každé demokratické
tržní společnosti. Takže to nešlo udělat jinak. Je tudíž nanejvýš logické, že vrstva bohatých se musela rekrutovat nějak. A tak se to vymyslelo tak, že to byli ti šikovní z okruhu známých a přátel tehdejší vlády ODS, ODA a OH. Kdo jiný? Ano, dá se tomu říci krádež za bílého dne. Ale chtěl bych vidět někoho, kdo by vymyslel jakýkoliv rychlejší a spravedlivější systém, podle kterého by
vznikla vrstva bohatých, kteří by v ČR vlastnili majetek. Je téměř jistý předpoklad, že kdyby majetek či peníze dostala nějaká tupá socka se základním vzděláním a nebo vyučená, tak jej spíše prochlastá a prohraje na hracích automatech, nežli investuje a bude dále rozšiřovat.
Šokující rozhovor expremiéra Jana Stráského v Hospodářských novinách z osmého března ponechala téměř všechna média, a poněkud samozřejmě i celá politická scéna, bez povšimnutí. Jeho význam je přitom historický. Jeden z nejbližších spolupracovníků Václava Klause po více než dvaceti letech konečně přiznal, že Klausova ideologicky navoněná "ekonomická reforma" byla ve skutečnosti cílevědomě prováděným rozkradením českého hospodářství.
Kuponovou privatizaci Jan Stráský popisuje jako cestu k urychlení zbohatnutí některých, tak aby si mohli další rozprodávaný státní majetek koupit. "A pokud jde o to kradení: ano, jedna cesta, jak nechat lidi z bohatnout, je nechat je krást. A cesty, "jak lidi nechat zbohatnout, jsme hledali".
an Stráský tak v rozhovoru nevědomky přesně popisuje těžko pochopitelnou nevzdělanost, chtivost moci, totální nezodpovědnost a ideologickou slepotu, s jakou se k odstátnění vlastnictví v tomto "mozkovém trustu ODS" přistupovalo.
Dovolím si na tomto místě připomenout výrok profesora Oty Šika z počátku roku 1990, který pronesl poté, kdy hovořil prakticky se všemi "otci ekonomické reformy" - "Dopadne to špatně. Ti chlapci nevědí o ekonomii nic. Myšlením to jsou zastydlí marxisté, sociální inženýři, kteří jsou přesvědčeni, že stačí jenom najít a mocensky prosadit jedinou správnou novou ideologii - a všechno
pak půjde samo. Jenomže takhle to nefunguje. Nejde jim o to, aby hospodářství prosperovalo. Chtějí jenom moc". Ota Šik měl pravdu, a dnes krach Klausových teorií přiznává i Jan Stráský.
Sám dokáže rozlišit pouze čtyři způsoby privatizace. První téměř nezmiňuje - restituce komunisty zabaveného majetku, které ale
Klaus dlouho odmítal. Druhý, kterým se zabývá nejvíce - prodej do českých rukou, ve kterých ale nebylo dost prostředků.
Třetí - prodej "cizímu, západnímu kapitálu" (všimněte si, prosím, tohoto termínu), jenomže to také Klaus odmítal, a to velmi ostře.
Čtvrtý - nechat hospodářství rozkrást s pomocí bankovního socialismu, kdy polostátní banky politicky spolehlivým soudruhům, přispívajícím té správné politické partě, rozdávaly veřejné prostředky s plným vědomím toho, že je nikdy nebudou muset vracet.
Jan Stráský to, při vší shovívavosti, poněkud opožděně, plně potvrzuje: "To tak bylo, a dokonce bych musel říct, že to tak bylo vědomě. My jsme si to spočítali, že není jiná cesta než do toho zatáhnout banky, aby našim lidem půjčily, i když to někdo zaplatí a jiný ne. A nezaplatilo se toho hodně, odepisovaly se stovky miliard". Byly to pro ty správné lidi dobré časy.
Všimli jste si toho krásného termínu "našim lidem"? Kdopak je vybíral? Informované banky, vycházející v transparentním tržním prostředí výhradně z tvrdé analýzy možné ziskovosti projektu a poskytující návratné úvěry a půjčky podle přesných pravidel a pod dozorem neúplatného bankovního dohledu? Anebo někdo polostátním a "politice" naslouchajícím bankám ze shora radil,
a tak se mezi "naše lidi" dostali i Viktor Kožený, František Mrázek, Jan Gottwald, Antonín Charouz, pánové Stehlík, Šrejber, Pitr, Krejčíř, Junek, Šlouf, a celá ta generace dnešních stranických "kmotrů"? Kdo v té době vytvářel a udržoval vědomě neprávní prostředí, tak "aby nás právníci nemohli dohnat"?
Minimální odhad přímých ztrát z nedobytných bankovních úvěrů z doby "bankovního socialismu" je přes pět set miliard. Je podivuhodnou slabostí české politiky a novinařiny, že se k těmto otevřeně kriminálním dobám tak málo vyjadřují. Snad to nebude tím, že velká část dnešních novinářských es patřila v devadesátých letech módně mezi "klausovce". Nebo tím, že
sociální demokracie móresy ODS rychle převzala a legitimizovala v opoziční smlouvě.
Stovky miliard korun zmizely. Právo je už na zloděje z dob privatizace krátké.

5 hlasů

Právo je na zloděje krátké, ale je pozitivní, že aspoň malá část mladých lidí (myslím právě Piráty) chce znát pravdu a odsoudit sebranku, která tu 25 let kradla a dneska pořádá vzpomínkové akce k 17.listopadu, aspoň morálně.

6 hlasů

Paměť je nepohodlná. Václav Klaus odešel v trapnosti a po zbytek života bude pokračovat v tom, co dělal celou kariéru v politice - obhajovat svoje "reformy a myšlenky". Žádné neměl, nutno však přiznat, že jeho styl útočné ideologizace jakékoliv diskuze, odmítající fakta, měla šmrnc marketingové geniality. O to
podivnější je publikum, které mu to tak dlouho hltalo.

Autor si neodpustí připomenout vlastní citát už z roku 1996: "Klaus se stal symbolem české přikrčenosti, která svobodu využila k otevření úst, namísto narovnání ramen.

4 hlasy

Už chápu, proč Piráti (nejenom) opakovaně chyběli ve volebních grafech České televize.
http://www.lupa.cz/clanky/ceske-televizi-stale-z-grafu-mizi-pirati-i-svobodni-na-kritiku-odpovida-mazanim/

5 hlasů

Jak myslíte, že to bude pokračovat? Pokud soud vyhoví o doplňujícím rozsudku. Zveřejní se jména dlužníků? Pokud ano, co myslíte, že se stane?

0 hlasů

Konečně se někdo pokusil řešit nějaký skutečný problém. Palec nahoru.
Ministr financí Václav Klaus privatizoval velké státní podniky takto: státní podnik prodal za účetní hodnotu předem určenému zájemci. A s odkladem platby. Postup byl tento:
1.Privatizační komise zjistila účetní hodnotu subjektu a vybrala zájemce. Tomu předala podklady.
2.Zájemce si nechal subjekt ocenit znalcem. Částka, určená znalcem, několikanásobně převyšovala částku prodejní.
3.S tímto odhadem tržní ceny šel zájemce do banky a úvěr bez problémů dostal. Za úvěr přitom ručil majetkem, který stále ještě nebyl jeho! Z úvěru, poskytnutého takto bankou, zaplatil tu účetní hodnotu a ještě mu zbyla pěkná sumička do začátků.
4. Podnikatel "zlatokop" si po převzetí subjektu založil další firmu, na kterou převedl aktiva původního subjektu. Potom přestal bance splácet úvěr. Banka byla nucena převzít zástavu, tedy spíše to torzo, které z původního subjektu zbylo. Pan podnikatel byl z obliga, prostě mu "nevyšel podnikatelský záměr!"
5. A na státu bylo, aby mu prokázal úmysl. Pan podnikatel to navíc jistil převedením majetku na osoby blízké. Takto tedy vznikl pojem "tunelování." A takto se nám tady "narodili" noví kapitalisté.
Abych nezapomněl: Všechny tyto transakce národního majetku nepodléhají právnímu přezkumu. Na to byl dokonce vytvořen zvláštní zákon! Při takzvaném očišťování bank od takto vzniklých nedobytných úvěrů bylo zapotřebí tato pasiva někde skrýt. Dva staří přátelé z "Prognosťáku" to vyřešili tím, že založili Konsolidační banku. Vznikl tak světový unikát - banka, která spravovala jen samá pasiva. Když už to bylo příliš nápadné, byla tato banka přejmenována na Českou konsolidační agenturu. Současně s tím bylo vedení ČKA povoleno prodávat tam uložené dluhy za částky, které nezřídka tvořily pouhých deset procent původní výše dluhu. Tak se také běžně stávalo, že původní dlužník si koupil svůj dluh (přes třetí osobu, samozřejmě) za částku, která nepokryla ani úroky z tohoto dluhu. Tento dříve dlužník byl po této transakci samozřejmě už opět vážený podnikatel. Po zaniklé ČKA zbyl dluh ve výši 236 miliard korun. Tato částka se objevila jako záporná položka ve státním rozpočtu a ze státního rozpočtu je také tento dluh umořován.
Tento stát v žádném případě nerozkrádaly nějaké "socky." Z těch někdejších privatizátorů, jejichž dluhy platíme (a budeme platit i nadále) všichni bez rozdílu, jsou dnes milionáři, multimilionáři a někteří dokonce miliardáři. A jsou to také ti, kteří nám tady skutečně vládnou. Politici jsou ve skutečnosti jen loutky, vykonavatelé jejich vůle. Tak se také stalo, že si jeden miliardář za „své“ miliony "koupil" i naši současnou vládu...

9 hlasů

Za mne bod a palec nahoru.

1 hlas




Časopis Týden

Předplaťte si časopis Týden

V čísle 14/2020 najdete >




Týden

Sedmička

Exkluziv

Interview

Sedmička křížovky

Sedmička křížovky XXL

Sedmička Naše životy

Týden Historie

TV Barrandov

Kino Barrandov

Barrandov Krimi

Barrandov News


Tento web používá k poskytování služeb soubory cookie. Více informací najdete ZDE.