Piráti zvažují, jestli začnou usilovat o konec střídání letního a zimního času. Na svém celostátním fóru zahájili diskusi o příslušném návrhu, vnitrostranické hlasování o něm rozhodne 27. srpna pozdě večer. Z diskuse zatím není zřejmé, zda by Piráti v případě ukončení střídání času chtěli po celý rok zachovat zimní čas, který odpovídá astronomickému, nebo letní.
Letní čas letos platí v Česku 25. března, k zimnímu času se země vrátí 28. října. Termíny střídání platí pro celou Evropskou unii.
Změny času mají řadu odpůrců, podle nichž střídání narušuje lidem biorytmy a nevede k úsporám energie, kterými bylo v minulosti zdůvodněno jeho zavedení. Tyto argumenty zaznívají také v diskusi mezi Piráty. Stoupenci zachování současného stavu ale argumentují, že dopad změn na lidský režim je stejný jako v případě leteckého cestování na dovolenou do jiného časového pásma. Někteří diskutující také upozorňují, že případný konec střídání času by bylo třeba koordinovat se sousedními státy.
Téma střídání letního a zimního času se v únoru dostalo díky občanským iniciativám a peticím, které se odvolávají na jeho možné negativní dopady zejména na zdraví, i do Evropského parlamentu. Jeho poslanci následně vyzvali Evropskou komisi, aby vyhodnotila přínosy a rizika střídání času a případně navrhla jeho zrušení.
Letní čas, který se uplatňuje ve většině evropských států, byl v českých zemích byl poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979, v době takzvaného druhého ropného šoku.
Do poloviny devadesátých let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců. V roce 2016 schválila česká vláda nařízení, podle kterého se bude letní čas zavádět nejméně do roku 2021.
