Pokud příští pondělí vyhlásí dopravní odbory stávku, většina členských svazů Českomoravské konfederace odborových svazů se k nim prý připojí. Na tiskové konferenci to řekl místopředseda ČMKOS Václav Pícl.
Následující středu se pak má konat sněm konfederace, kde se rozhodne o dalším postupu, a to bez ohledu na dopravní odbory. Situace v ČMKOS je podle Pícla napjatá a mnoho členských svazů se kloní k razantním akcím. "Pokud Koalice dopravních svazů rozhodne o vyhlášení stávky, většina členských svazů se k ní připojí," řekl Pícl.
Významný člen koalice, Odborové sdružení železničářů (OSŽ), člen druhé největší odborové centrály v zemi Asociace samostatných odborů (ASO), přitom na svém úterním sjezdu zmocnilo své vedení k určení data, kdy by se měla uskutečnit stávka. OSŽ zatím čeká na páteční jednání tripartity a jednání dopravní komise tripartity, které bude v pondělí. Pokud ani na těchto jednáních odboráři nenaleznou s vládou kompromis, nastane podle předsedy OSŽ Jaroslava Pejši čas určit datum stávky.
Protestní stávky by se podle představitelů OSŽ měli účastnit zaměstnanci Správy železniční dopravní cesty, Českých drah a dceřiných společností ČD, v nichž OSŽ působí. Také by se měla připojit ostatní odborová sdružení v dopravě a zemědělští odboráři. Stávku by mohlo OSŽ zorganizovat do 14 dnů až tří týdnů, soudí Pejša. Již v sobotu se ale bude v Praze na Václavském náměstí konat demonstrace, které se kromě ČMKOS zúčastní i ASO a občanské iniciativy, například ProAlt.
"My chceme demonstrací vyjádřit nesouhlas s podobou vládních reforem a dosavadním přístupem vlády k našim připomínkám a výhradám," řekl Pícl. Demonstrace začne v 11.55 pochodem od Domu odborových svazů na pražském Žižkově. Odtud demonstranti půjdou přes křižovatku U Bulhara a Wilsonovu ulici do horní části Václavského náměstí, kde se bude od 13.00 do 14.30 konat hlavní část protestu.
Poslední varování
Na demonstraci mimo jiné přijedou autobusy z krajů a z Moravskoslezského kraje dva mimořádné vlaky. Odbory odhadují, že by se jí měly zúčastnit desetitisíce lidí. Podle odborů je to poslední varování vládě před zahájením razantnějších akcí. Požadují mimo jiné přepracování daňové a penzijní reformy a úplné stažení sociální a zdravotní reformy. "Ani vláda, ani jednotlivá ministerstva nám nejsou schopna říct, co má být výsledkem reforem," řekla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.
Například u zdravotní reformy podle ní není definován standard a nadstandard. To může vést k tomu, že lidé dostanou tu nejlacinější, byť ne vždy nejúčinnější lékařskou péči. U sociální reformy odbory kritizují například to, že mají být převedeny výplaty sociálních dávek z obcí na pobočky úřadu práce. To podle nich zhorší pro lidi dostupnost.
Navíc prý nepadlo rozhodnutí, co se stane se 12 tisíci úředníků, kteří mají v obcích rozdělování dávek na starosti. O reformách by měla vláda s odbory diskutovat ještě v pátek na jednání tripartity. Odbory v této souvislosti kritizují, že část z reforem je již v Poslanecké sněmovně a část z nich již projednala a schválila vláda.
Reforma daní a penzí způsobí deficit 35 miliard
Dopad navrhované daňové a penzijní reformy na veřejné rozpočty by mohl dosáhnout 35 miliard korun ročně. Prodělali by na ní také zaměstnanci, naopak vydělal by podnikatelský sektor a penzijní fondy. Na tiskové konferenci Českomoravské konfederace odborových svazů to řekl šéf jejího ekonomického oddělení Martin Fassmann.
Daňové zatížení zaměstnanců vzroste podle Fassmanna především kvůli zvýšení plateb na sociální pojištění o dvě procenta a zdanění benefitů, například stravenek a režijních jízdenek. Naopak osoby samostatně výdělečně činné, tedy podnikatelé a živnostníci, své daňové zvýhodnění v rámci reformy nejenom uhájili, ale dokonce je prohloubili. To podle odborů povede k tomu, že lidé budou přecházet ze zaměstnaneckého poměru na živnostenská oprávnění, a prohloubí se tím takzvaný švarcsystém.
"Pokud se osoba, která má nyní plat 25 tisíc korun, stane podnikatelem, tak veřejné finance přijdou o takový objem peněz, který by stačil ročně na zaplacení jednoho důchodce, a to včetně jeho třináctého důchodu," řekl Fassmann.
Na reformách podle něj vydělá především podnikatelský sektor, který tak ročně ušetří 31 miliard korun. O ty přijde státní rozpočet. OSVČ ušetří celkem osm miliard korun. Penzijní fondy pak podle Fassmanna na penzijní reformě získají 21 miliard korun ročně. Naopak zatížení zaměstnanců vzroste zhruba o 15 miliard korun.
