Sněmovna neschválila zrušení možnosti doživotní trestní imunity poslanců, senátorů a ústavních soudců. Koalici chyběly hlasy ČSSD, která chtěla zčásti zachovat přestupkovou imunitu. Vládní poslanci ji chtěli naopak zrušit zcela. Novelu ústavy nakonec podpořilo jen 89 ze 124 přítomných poslanců, pro schválení bylo třeba 120 hlasů. Z opozičního tábora koalice získala pouze čtyři hlasy.
Místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová uvedla, že vládní poslanci návrh předloží znovu. Opozice požadovala, aby s ní koalice svůj návrh předjednala, neboť pro ústavní změny nemá ve sněmovně dost hlasů, pouze maximálně 118. "Vy prostě nad námi jako nad opozicí žádnou moc nemáte a nemůžete nás nutit ke schvalování vašich návrhů zákonů, které s námi nebyly konzultovány a kde s námi nebyl dohodnut kompromis," uvedl úřadující předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Poukázal také na to, že na hlasování přišlo pouze 85 koaličních poslanců, s nimiž pro novelu zvedli ruku i čtyři zástupci opozice. Koalice se podle Sobotky zachovala arogantně, když odmítla odložit hlasování na jiný den, až bude mít víc poslanců, a hlasování zkazila. "Postup vládní koalice bych hodnotil jako zmatený," podotkl. Ani ČSSD ale nepodpořila návrh odložit hlasování o novele na jiný den.
"Ani odklad na den, kdy nás tu bude 118, by nic neznamenal. Buď bychom přistoupili na vydírání ČSSD, nebo bychom nepřistoupili a v tu chvíli bychom 120 hlasů dohromady nedali," reagoval předseda poslanců ODS Petr Tluchoř na to, že koalici chyběly tři desítky poslanců. "Dnešním skutkem sociální demokracie ukázala, že její poslanci chtějí být nadlidi.
Chtějí privilegia, která ostatní lidé nemají," dodal předseda poslanců TOP 09 a STAN Petr Gazdík. Šéfka poslanců Věcí veřejných Kristýna Kočí stejně jako Tluchoř uvedla, že omezení imunity měly ve svých programech všechny sněmovní strany a žádné hry s čísly nezastřou fakt, že ČSSD a KSČM ho nakonec nepodpořily na rozdíl od poslanců vládních stran.
Sociální demokraté svou podporu koaliční novele podmiňovali tím, že bude zachována přestupková imunita na jednání zákonodárců související s mandátem. Jeroným Tejc (ČSSD) argumentoval tím, že by to zabránilo šikanování opozice za jejich projevy na veřejných shromážděních. Podle kritiků by ale navrhované vymezení znamenalo fakticky zachování přestupkové imunity. Vládní poslanci sociálním demokratům navíc vytýkali, že s tímto požadavkem přišli až tento týden, zatímco při projednávání novely ve sněmovních výborech nic takového nepožadovali a zrušení imunity naopak podporovali.
Komunisté podle jejich předsedy Vojtěcha Filipa koaliční návrh nepodpořili, protože byl špatně připraven. Schválit chce takový návrh, který by znemožnil jeho trestání za projevy pronesené mimo sněmovnu. Na rozdíl od něj ale ani pro úpravu ČSSD třetina komunistických poslanců nehlasovala, byť podle jejich předsedy Pavla Kováčika "přesně naplňovala" přání KSČM stran imunity.
Předloha měla změnit současný stav, kdy členové parlamentu nemohou být trestně stíháni, pokud je zákonodárný sbor k tomuto stíhání nevydá. V případě přestupkové imunity si nyní mohou zákonodárci vybrat způsob projednání svého přečinu, a to buď v obvyklém správním řízení, nebo v mandátovém a imunitním výboru.
Od roku 1993 bylo na žádost policie zbaveno imunity 19 poslanců či senátorů, přičemž poslanec za extremistickou stranu Sdružení pro republiku - Republikánská strana Československa (SPR-RSČ) Josef Krejsa byl dokonce vydán trestnímu stíhání ve dvou případech. Naposledy sněmovna vydala bývalého poslance Petra Wolfa (zvolen za ČSSD), který byl podezřelý z úvěrového podvodu, zkreslování údajů o stavu hospodaření a z porušování autorských práv.
V případě senátorů byl k trestnímu stíhání například vydán před sedmi lety Alexandr Novák (ODS). Toto úterý byl odsouzen k pětimilionové pokutě a podmíněnému trestu vězení. Podle rozsudku v roce 1999 jako chomutovský starosta přijal úplatek přes 40 milionů korun za prodej plynárenských a energetických akcií patřících městu.
