Prezident Miloš Zeman stihl za pár dní vynadat Norsku i vymyslet neexistující článek Ferdinanda Peroutky, přesto mu začíná růst popularita. "Doplácíme na přímou volbu. Držitelem úřadu se většinou nestane moudrý stařešina národa," říká politolog Josef Mlejnek ml., který se dlouhodobě zabývá prezidenty a patří mezi největší Zemanovy kritiky.
Podle průzkumu CVVM z minulého týdne věří Zemanovi 44 procent obyvatel, o deset procentních bodů víc než na konci minulého roku. Co to vypovídá o politice prezidenta?
Především, Miloš Zeman měl popularitu daleko vyšší, prudce mu spadla po výrocích v listopadových Hovorech z Lán. A teď mu zase trochu narostla, jeho příznivci se začínají vracet. Od té doby sice s diskutabilními projevy neustal, dává si však pozor na vulgarismy.
V jednom ostrém komentáři jste o Miloši Zemanovi napsal, že "hlavě státu odchází hlava". Norskou sociálku přirovnal k nacistickému Lebensbornu, citoval neexistující článek Ferdinanda Peroutky, v pátek prohlásil, že zváží, zda přijme rezignaci ministryně spravedlnosti. Jsou jeho kroky promyšlené, nebo jen provokuje?
Některými výroky jistě něco sleduje, jinými se prostě jenom baví, protože rád provokuje a dělal to i v době, kdy byl v devadesátých letech premiérem. Tehdy byl alespoň občas vtipný nebo ostrý, nyní jeho výkony narážejí na zdravotní limity a věk, není moc vtipný, víceméně jen uráží a má problémy s faktografií.
Zeman má silný mandát dvou a půl milionů voličů. Jsme v jeho nepřetržitých kulometných výrocích obětí důsledků přímé volby?
Jistě. Drtivá většina politologů, včetně mě, dlouhá léta polemizovala s myšlenkou přímé volby prezidenta. V Česku byl problém už s nepřímo volenými prezidenty, ale přímá volba napětí mezi vládou a Hradem zesílila. Volby v roce 2013 bohužel naplnily černý scénář přímým zvolením politika v parametrech Miloše Zemana: těžká váha s vlastními názory bez ochoty se podřizovat vládě.
Čím to, že se do tak vysokého úřadu dostávají lidé, kteří důstojnost a autoritu prezidentství devalvují a ničí?
Ano, přímá volba někdy působí různě a přivolává různé typy lidí. Pro spravedlnost je ale třeba říct, že někdy jsou zvoleni prezidenti, kteří nejsou tak viditelní, jak líčíte, a jsou to více kladeči věnců. Záleží na politické elitě, kam prezidenta pustí a jestli má prezident oporu v parlamentu.
* Je pravda, že přímá volba vede k tomu, že držitelem úř
adu se většinou nestane vážený profesor nebo kladeč věnců či moudrý stařešina národa?
* Posílil v Česku prezident zavedením přímé volby?
* Neměla by se vést debata o ústavě, o posílení pravomocí prezidenta?
* Má prezidenty rád, když o nich přednáší?
* Nebyla by lepší monarchie?
*Čím to je, že prezidentský úřad neudrží vážnost a úctu?
Odpovědi na tyto a další otázky si můžete přečíst v novém vydání časopisu TÝDEN, které vychází v pondělí 16. února 2015.
