Senát vyzval vládu, aby v souladu s požadavkem EU "výrazně navýšila" finanční, materiální nebo expertní pomoc zemím nejvíce zasaženým migrační krizí i příspěvky mezinárodní organizacím typu úřadu OSN pro uprchlíky nebo Světového potravinového programu. Rozhodl o tom při projednávání závěrů zářijového a říjnového jednání Evropské rady, které se věnovalo migrační krizi.
Anketa:
Pomohli byste uprchlíkům, ať už finančně, nebo materiálně?
- Chystám se to udělat. 33 %
- Ano, už jsem pomohl/a. 33 %
- Ne. 33 %
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) senátorům řekl, že Česko dává na rozvojovou a humanitární pomoc čtyři miliardy korun ročně, z toho 800 milionů přímo jednotlivým zemím na základě bilaterálních dohod. Už minulý týden s navýšením pomoci zemím potýkajícím se s migrací souhlasil, konkrétní suma je ale podle něj předmětem jednání ministerstev zahraničí a financí.
Do fondu na pomoc uprchlíkům ze Sýrie v Turecku, Libanonu a Jordánsku by měly členské země EU přispět dohromady 500 miliony eur (13,5 miliardy korun), a dorovnat tak stejnou sumu poskytnutou Evropskou komisí.
Vláda před dvěma týdny schválila vyslání asi 25 vojáků a ženijní techniky na pomoc Maďarsku při hlídání schengenské hranice. Premiér ale znovu odmítl uklidňovat situaci na Blízkém východě vysláním expedičních armádních sborů z Evropy. Označil to za nesmysl s poukazem na to, že situaci v Afghánistánu či Iráku vojenské operace dlouhodobě nestabilizovaly.
Sobotka také uvedl, že s ohledem na migrační krizi bude nutné upravit schengenský systém volného pohybu osob v rámci EU, který na příliv běženců nebyl připraven. Předseda vlády rovněž slíbil zjednodušit vízový režim s Ukrajinou pro pracovníky, o které by měly zájem české podniky. Podle Sobotky je v Česku 110 tisíc volných pracovních míst, které se ale nedaří obsadit čtyřnásobkem tuzemských nezaměstnaných.
Senátoři v debatě opakovali názory na migrační krizi, které oscilovaly mezi výzvami k jejímu důslednějšímu řešení a líčení přílivu běženců jako formy války v podání Zdeňka Škromacha až po spíše osamocené hájení unijních kvót na přerozdělování běženců, s nímž vystoupila Jitka Seitlová (za Stranu zelených).
Senát jako celek nicméně v usnesení ocenil, že se i na unijní úrovni těžiště diskuzí odklonilo od "nepříliš přínosných debat o relokačních mechanismech". Horní komora uvítala, že se chce EU soustředit na spolupráci s třetími zeměmi, posílit vnější hranice a zajišťovat vracení ekonomických běženců.
