Jednání se Stoltenbergem
Pomůže NATO s migranty? Je to věc EU, tvrdí Hamáček. Babiš proti

Bezprostřední řešení nynější migrační krize je na Evropské unii, nikoli na Severoatlantické alianci. Shodli se na tom při čtvrtečním jednání generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a předseda sněmovny Jan Hamáček. Podle šéfa hnutí ANO Andreje Babiše Severoatlantickou alianci uprchlíci nezajímají; chová se účelově.

"Shodli jsme se na tom, že bezprostřední řešení problému s uprchlíky patří spíše Evropské unii, v tom role pro NATO příliš není," řekl novinářům Hamáček.

Babiš alianci, s jejímž šéfem Jensem Stoltenbergem také jednal, uvedl: "NATO se chová účelově. Proti somálským pirátům zasáhlo, protože tam byl ekonomický zájem členských zemí NATO a dalších zemí Bezpečnostní rady OSN. Pokud nezasáhne proti pašerákům NATO, tak by to měly udělat armády evropských členských států NATO."

Babiš ve středu vyzval Severoatlantickou alianci k námořní operaci ve Středozemním moři a potápění prázdných lodí pašeráků lidí a k ostraze tureckých hranic. "NATO uprchlíci nezajímají, přitom jejich vstupní branou do Evropy je Turecko, člen NATO, a pašeráci na území Turecka, člena NATO, operují," poznamenal také. Pokud Severoatlantická aliance proti pašerákům nezasáhne, měly by to podle ministra financí udělat armády evropských členů aliance.

Podle Hamáčka má NATO klíčovou roli při řešení dlouhodobých otázek, to znamenaná zejména znovuvybudování stability v pásu kolem Evropy, ať je to severní Afrika, nebo Blízký východ. Severoatlantická aliance je podle něho v této záležitosti aktivní, když členské státy působí v koalici proti takzvanému Islámskému státu. Hlavní problém je podle Hamáčka patrně v Sýrii, v jejímž případě mluvili oba představitelé i o roli Ruska. "Jediné řešení, které je možné, je politické řešení, které se ovšem neobejde bez nějaké formy konzultace a spolupráce s Ruskem a dalšími aktéry světové bezpečnostní politiky," soudí Hamáček.

Jednání by podle něho měla být zejména v Radě bezpečnosti OSN. "Pokud se Rusko rozhodne hrát konstruktivní roli například v otázce Sýrie, mohlo by to pomoci i v dalších problematických otázkách, jako je třeba Ukrajina," dodal Hamáček.

Stoltenberga informoval předseda sněmovny o dohodě koaličních stran navyšovat obranný rozpočet postupně až na 1,4 procenta hrubého domácího produktu, což prý generální tajemník NATO ocenil. Hamáček zároveň připomněl, že i tak bude Česko daleko od doporučené dvouprocentní úrovně. "Co je důležité, je trend, dodal předseda sněmovny.