Platy soudců jsou od ledna v ohrožení. Sněmovna neschválila návrh na jejich růst. Od mezd soudců se odvíjejí i platy státních zástupců. Nynější úpravu, podle které se soudcovské platy vypočítávají, zrušil ke konci letošního roku Ústavní soud. Hlavní spor se vedl v dolní komoře o zrušení zdanění paušálních náhrad zákonodárců, které bylo součástí návrhu. Toto ustanovení bylo pro výsledek hlasování rozhodující.
Ještě před hlasováním varovala před nepřijetím nějaké úpravy ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09). "Nebude možné určit výši platů soudců obecných soudů," uvedla. Soudci by mohli podle Müllerové podávat žaloby na určení svých platů. Situaci by bylo možné napravit zrychleným projednáním nové normy v lednu nebo v únoru, která by platila zpětně, dodala. Později řekla, že vláda by se mohla zabývat platy soudců a státních zástupců už na středečním jednání. Podobně se vyjádřil také ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). "Já pevně doufám, že dnes odpoledne vláda nalezne nějaké řešení," řekl.
Opozice viní za současnou situaci vládu. Podle předsedy poslanců Jeronýma Tejce (ČSSD) selhala. "Chtěl bych upozornit premiéra, ministra financí a další členy vlády, že státní zástupci a soudci nebudou mít od ledna žádný plat," poznamenal Tejc.
Proti tomu se ohradil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Připomněl, že vláda nepředložila návrh, který by rušil zdanění náhrad, a poslanci hlasovali o pozměňovacím návrhu svého rozpočtového výboru podle svého vědomí a svědomí. Tejc na to namítl, že pokud by se hlasovalo o vládním návrhu, vzrostly by od ledna platy všem ústavním činitelům, tedy i zákonodárcům.
Pro finální návrh zvedlo ruku v závěrečném hlasování 69 poslanců, pro přijetí bylo potřeba nejméně 74 hlasů. Proti předloze bylo 42 ze 146 přítomných poslanců. Stranická příslušnost nehrála při hlasování nijak zvlášť výraznou roli.
O předloze ve sněmovně se bouřlivě debatovalo, dostalo se i na osobní invektivy. Ladislav Šincl (ČSSD) volal po rovnováze platů ústavních činitelů a po obnovení původního mechanismu jejich výpočtu. Návrhy na snižování platů zákonodárců nebo jejich zmrazování označil za politicko-populistické a za sebemrskačství. Šincl byl i proti zdanění náhrad a očekává, že za své postoje bude označen za "největšího poslaneckého lumpa".
"Náhrady, které jsou nezúčtovatelné, jsou součástí příjmu a měly by být zdaněny," tvrdila naopak Kateřina Klasnová (VV). Přidal se k ní také předseda NS-LEV 21 Jiří Paroubek (ČSSD), podle kterého není ve zdanění náhrad nic populistického ve světle toho, že lidem klesají reálné příjmy a důchody. "Nemůžeme si jako poslanci dovolit jít jinou cestou," podotkl. Proti zrušení daní z paušálních náhrad se postavil už dříve i Kalousek.
Vláda původně předložila sněmovně pět variant růstu platů všech ústavních činitelů. Poslanci nakonec rozhodovali o návrhu, podle kterého měl být koeficient pro soudce 2,75násobek průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Koeficient, jenž Ústavní soud na návrh soudců zrušil, byl 2,5. I proti nově navrženému koeficientu však měli soudci výhrady.
Platy dalších činitelů měly být podle návrhu ještě dva roky zmraženy, potom měly postupně růst. Součástí předlohy byly i další kontroverzní body. V případě rozpuštění sněmovny měli pobírat asistenti poslanců sjednané odměny až do voleb a poslanci měli mít dál nárok na kanceláře a funkcionáři komory také na služební vůz.
