Kauza
Poslanci vládě: Požádejte Norsko o vysvětlení odebrání českých dětí
09.12.2014 19:00
Do případu dvou českých chlapců, které před třemi lety norské úřady odebraly jejich matce Evě Michalákové, se v úterý vložila sněmovna. Chce po vládě, aby požádala norský kabinet o vysvětlení, proč hoši stále zůstávají v norských pěstounských rodinách. Pokud by norská strana nechtěla s českou stranou spolupracovat na svěření chlapců do péče jejich příbuzných, má Sobotkova vláda vyvinout maximální úsilí, aby se bratři vrátili do Česka. Matka hochů se chystá v Norsku podat žalobu na tamní sociální službu a požádat o svěření synů do své péče.
Norská sociální služba odebrala českému páru syny v květnu 2011 po udání z mateřské školy pro podezření z pohlavního zneužívání. Policie vyšetřovala otce chlapců a později i matku, vyšetřování ale zastavila a obvinění nepadlo. V únoru 2012 úřady rodiče zbavily práva na péči. Děti se dostaly ke stálým pěstounům, každé teď žije v jiné rodině.
Iniciátorkou projednávání byla poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09 a Starostové). S výsledkem byla spokojena. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) má dolní komoře do poloviny února sdělit, jak jeho kabinet u norských kolegů dopadl. Dědeček chlapců Jiří Pavelka věří, že dnešní jednání Sněmovny přispěje k tomu, že jeho vnuci budou se svou matkou žít v ČR.
Podle Chalánkové česká vláda zatím strkala hlavu do písku a své občany dostatečně nechránila. Také podle šéfa poslaneckého klubu opoziční ODS Zbyňka Stanjury by se stát měl za své občany bít silněji a nebát se kvůli nim jít do konfliktu, a to i se spojenci. Šéf vládních lidovců Pavel Bělobrádek míní, že děti by měly vyrůstat se svou matkou. Pokud by byly v rodině nějaké problémy, pomohou je vyřešit české úřady, uvedl.
Někteří politici oponovali tím, že matka nevyčerpala všechny právní možnosti. Proti tvrzení, že Sobotkův kabinet v kauze nic nekoná, se ohradila ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD). Argumentovala několikastránkovým seznamem úkonů, které ona či ostatní členové vlády v případu provedli. Podle ní je nutné, aby se Michaláková znovu obrátila na norské soudy.
Matka může syny vidět dvakrát ročně po dvou hodinách. Norské soudy její dřívější odvolání odmítly, loni v listopadu se obrátila na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Ten její stížnost nepřijal.
Podle Chalánkové může sice matka chlapců norskou sociální službu zažalovat, podobné případy ale končívají zamítnutím. Žalobu je možné opakovat pak každý rok, a to až do plnoletosti dětí. Právník Pavel Hasenkopf to označil za "věčnou smyčku", opravné prostředky se tak podle něj vlastně nedají vyčerpat.
Ředitel českého Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán České televizi řekl, že podezření na pohlavní zneužívání nebylo jediným důvodem odebrání dětí.
Podle Chalánkové, která má rozsudky k dispozici, dalším důvodem bylo podezření na přechovávání dětské pornografie. Michaláková měla v počítači snímky svých malých nahých synů, "jak pasou koníčky", upřesnila poslankyně. Podle ní se ani toto podezření nepotvrdilo. Další důvody prý nejsou. Na jednání Sněmovny ale zmínila i podezření z užití násilí, matka prý přiznává jen běžné plácnutí. Na rozdíl od Česka ale Norsko úplně zakázalo tělesné trestání dětí, zákon má už od roku 1987.
Podle usnesení Sněmovny má dítě právo na takovou výchovu, která odpovídá jeho národnosti a kultuře jeho vlasti. Pěstounská péče je krajní řešení na nezbytnou dobu, a pokud se k ní přikročí, měly by se děti dostat k příbuzným, usnesli se zákonodárci.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.