Ačkoli zákon vyžaduje, aby každý veřejný činitel ohlásil, že u něho může být střet zájmů, poslanci se ke svým "vedlejšákům" moc nehlásí.
"To bych už potom mohl říct, jakou značku vody piju - a vy byste i v tom našli nějaké souvislosti," zlobí se sociální demokrat Břetislav Petr.
Právě tento poslanec z Karvinska minulý týden navrhl a obhájil, že ze schůze sněmovny vypadl horní zákon. Petr se před svým proslovem ovšem nezmínil, že je v dozorčí radách nizozemské společnosti Green Gas (bývalé OKD) a Havířovské teplárenské. První firma má podle obchodního rejstříku v činnostech také těžbu, druhá výrobu a rozvod tepla.
Poslanci, kteří vystoupí v rozpravě, mají přitom povinnost sněmovně oznámit, že jsou ve střetu zájmů.
Agent s teplou vodou
Novelu horního zákona navrhla ještě Topolánkova vláda a sněmovna ji odložila už posedmé. Podle jejího autora, bývalého ministra Martina Bursíka, by vzala těžařským společnostem možnost přednostně koupit pozemky nad dobývacími prostory. Také určí lhůtu, v níž mají těžaři dodat úřadům podklady k rozhodnutí, zda se mají další nevytěžené prostory zachovat jako zásoba - anebo se na potenciálním dole může stavět cokoli jiného.
PSALI JSME: Podnikavý poslanec Vojíř lobbuje do poslední chvíle
Poslanci dělá asistenta jednatel tabákové firmy
Asistent poslance získal zakázku za 60 milionů
To se nemusí líbit mnoha firmám. A nejen těžařským. "Většina tepláren má kvůli těžebním limitům v severních Čechách problém zajistit nákup uhlí, aby byly schopny zajistit dodávky," říká i sám poslanec, který o zákonu mluví jako o kutilství Strany zelených. On sám střet zájmů rozhodně odmítá. Přitom připouští, že horní zákon se obou firem, ve kterých působí, dotýká.
„Teplárna nakupuje teplo od firmy Dalkia. A mě vůbec nezajímá, odkud Dalkia nakupuje uhlí," dodává. Je ovšem pravděpodobné, že kdyby se uhlí smělo dobývat i v Beskydech (což by novela horního zákona asi definitivně znemožnila), bylo by uhlí levnější.
Foto: Karel Šanda
