Prezidentští kandidáti nejsou pro zákonnou úpravu postavení manželky prezidenta. Domnívají se, že taková změna oproti současnému stavu není nutná. Kandidáti na prezidenta to uvedli v odpovědích na anketní otázku ČTK. Neodpověděl na ni současný prezident Miloš Zeman.
Podnikatel a textař Michal Horáček se vznikem speciálního zákona nesouhlasí. "Manželka prezidenta má už z hlediska symboliky svého postavení velkou moc a nechal bych na každé jednotlivé 'první dámě', aby s ní naložila, jak nejlépe umí," uvedl. Dodal, že jeho žena by se jistě věnovala tomu, co dělá už řadu let, tedy péči o hendikepované a opuštěné děti, o umírající a o "další křehké mezi námi".
Ani bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš pro nový zákon nevidí důvod. "A jak znám manželku, na výsady si nikdy nepotrpěla," poznamenal. Pro lékaře a aktivistu Marka Hilšera to není priorita a nebude takovou zákonnou úpravu prosazovat.
Bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer uvedl, že zákon není nutný. "První dáma (nebo první pán!) potřebuje jisté minimální zázemí, které již dnes v rámci kanceláře prezidenta má. Ústavu nebo zákony kvůli tomu nemusíme měnit," napsal bývalý spolupracovník prvního českého prezidenta Václava Havla.
Zákonnou změnu nechce ani někdejší předseda vlády Mirek Topolánek. "Některé státy - a nejsou tak daleko od nás - mají první dámy daleko méně viditelné a nikomu to nevadí," poznamenal. Pokud by v prezidentské volbě uspěl, jeho manželka by podle něj "šla určitě cestou menší viditelnosti první dámy".
Měnit zákon v této záležitosti není vůbec potřeba ani podle prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka a proti je i bývalý šéf mladoboleslavské Škody Auto Vratislav Kulhánek. "Nevím, jak by to mohlo prospět občanům, takže nikoliv," uvedl. Hudebník a šéf strany Rozumní Petr Hannig podotkl, že hlavou státu je prezident. "Navázal bych na (T. G.) Masaryka, který nic takového neprosazoval," poznamenal.
