Milionové účty za chyby komunálních politiků a úředníků platí občané, přestože ve dvou třetinách případů je možné označit konkrétního viníka. Vyplývá to ze šetření protikorupční organizace Oživení.
V polovině února krajský soud oficiálně očistil čtveřici příbramských úředníků. Přitom podle obžaloby připravili městskou kasu o šestapadesát milionů. Pronajali totiž nevýhodně obecní majetek místnímu bossovi Jaroslavu Starkovi.
ČTĚTE TAKÉ: Soud osvobodil úředníky, měli "pomoci" Starkovi
Senát sice potvrdil, že úředníci o podivné smlouvě věděli, ale odpovědnost za ni prý nenesou. "Rozhodovalo o ní vedení města," zdůvodnila svůj verdikt soudkyně Helena Řičicová. Odpověď na otázku, kdo by měl do příbramské pokladny poslat miliony za nevybraný pronájem z let 1998 až 2002, však u soudu nepadla.
Běžná praxe
Podobných případů, kdy pochybí obecní politici nebo úředníci, jsou desítky. Jen na provinění zlínské radnice upozornil Úřad na ochranu hospodářské soutěže hned ve třinácti případech. Tamní magistrát přesně tolikrát porušil pravidla o zadávání veřejných zakázek v letech 2005 až 2007.
Jak úřadují politici za obecní peníze |
Dělení zakázek v Uherském Hradišti Antimonopolní úřad uložil pokutu 200 tisíc korun městu Uherské Hradiště. Radnice porušila v roce 2003 zákon o zadávání veřejných zakázek. Politici rozdělili výstavbu sportovního areálu na dílčí zakázky, které zadali zjednodušenou formou výzev více zájemcům. Město však bylo povinno vypsat obchodní veřejnou soutěž, protože celkový objem zakázek atakoval hranici 70 milionů korun. Karlovarská losovačka Neprůhledné losování při zadávání veřejné zakázky na Výstavní, sportovně kulturní a kongresové centrum v Karlových Varech vyústilo pokutou pět set tisíc korun. Objem zakázky činil více než jednu miliardu korun. Úřad na ochranu hospodářské soutěže se zabýval i videozáznamem losování. Z něj je zřejmé, že osoba, která losování provedla, manipulovala s lístky v losovací nádobě. Poslední vylosovanou společností byl přitom pozdější realizátor zakázky sdružení Syner-Bau-Stav-Metrostav. Rozdílnost v délce losování byla vysvětlována „slepenými" losovacími lístky. Pokutu nakonec zaplatila společnost, která měla na starosti losování. Zlín: rekordní pokuta Za netransparentní omezení počtu zájemců o zakázku bylo pokutováno také Statutární město Zlín, a to částkou tři milionů korun. Tato sankce byla uložena pravomocně za pochybení u třinácti veřejných zakázek. Losování v těchto případech proběhlo pouze za účasti členů komise jmenované zadavatelem, tedy bez veřejné kontroly. |
Ignorování připomínek nakonec vyústilo v rekordní třímilionovou pokutu, kterou vypočetl krajskému městu právě antimonopolní úřad. Město ji uhradilo z obecních peněz a vše nasvědčuje tomu, že konkrétní viník se na zaplacení peněžitého trestu podílet nebude.
Jenže tento postup obecních šéfů značí podle právníků jediné: obce porušují zákon. "Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení," mluví jasně litera zákona.
Politická (ne)imunita
A proč obce v drtivé většině nevymáhají škodu po vinících? Právník Pavel Grošpic nabízí možnou odpověď. "Mnohdy splývá osoba odpovědná za škodu s osobou, která rozhoduje o tom, kdo ji uhradí," vysvětluje Grošpic. A proto prý představitelé obcí zametají kauzy pod koberec.
Navíc mezi radními a zastupiteli existuje falešná představa o beztrestnosti spojené s politickou funkcí. "... Ani politická odpovědnost osoby vykonávající veřejnou funkci nezakládá důvod ke zproštění její odpovědnosti za způsobenou škodu...," píše se ovšem v rozsudku Nejvyššího soudu z roku 2005.
Podle Tomáše Kramára z protikorupční organizace Oživení vězí chyba v systému. "Vychází se z mylného předpokladu, že vládnoucí politici budou vymáhat škodu sami po sobě," tvrdí Kramár.
Foto: archiv
