Pravidlo politika: Udělal jsem chybu, zaplaťte za ni

Milionové účty za chyby komunálních politiků a úředníků platí občané, přestože ve dvou třetinách případů je možné označit konkrétního viníka. Vyplývá to ze šetření protikorupční organizace Oživení.

V polovině února krajský soud oficiálně očistil čtveřici příbramských úředníků. Přitom podle obžaloby připravili městskou kasu o šestapadesát milionů. Pronajali totiž nevýhodně obecní majetek místnímu bossovi Jaroslavu Starkovi.

ČTĚTE TAKÉ: Soud osvobodil úředníky, měli "pomoci" Starkovi

Senát sice potvrdil, že úředníci o podivné smlouvě věděli, ale odpovědnost za ni prý nenesou. "Rozhodovalo o ní vedení města," zdůvodnila svůj verdikt soudkyně Helena Řičicová. Odpověď na otázku, kdo by měl do příbramské pokladny poslat miliony za nevybraný pronájem z let 1998 až 2002, však u soudu nepadla.

Běžná praxe

Podobných případů, kdy pochybí obecní politici nebo úředníci, jsou desítky. Jen na provinění zlínské radnice upozornil Úřad na ochranu hospodářské soutěže hned ve třinácti případech. Tamní magistrát přesně tolikrát porušil pravidla o zadávání veřejných zakázek v letech 2005 až 2007.

Ignorování připomínek nakonec vyústilo v rekordní třímilionovou pokutu, kterou vypočetl krajskému městu právě antimonopolní úřad. Město ji uhradilo z obecních peněz a vše nasvědčuje tomu, že konkrétní viník se na zaplacení peněžitého trestu podílet nebude.

Jenže tento postup obecních šéfů značí podle právníků jediné: obce porušují zákon. "Obec je povinna chránit svůj majetek před neoprávněnými zásahy a včas uplatňovat právo na náhradu škody a právo na vydání bezdůvodného obohacení," mluví jasně litera zákona.

Politická (ne)imunita

A proč obce v drtivé většině nevymáhají škodu po vinících? Právník Pavel Grošpic nabízí možnou odpověď. "Mnohdy splývá osoba odpovědná za škodu s osobou, která rozhoduje o tom, kdo ji uhradí," vysvětluje Grošpic. A proto prý představitelé obcí zametají kauzy pod koberec.

Navíc mezi radními a zastupiteli existuje falešná představa o beztrestnosti spojené s politickou funkcí. "... Ani politická odpovědnost osoby vykonávající veřejnou funkci nezakládá důvod ke zproštění její odpovědnosti za způsobenou škodu...," píše se ovšem v rozsudku Nejvyššího soudu z roku 2005.

Podle Tomáše Kramára z protikorupční organizace Oživení vězí chyba v systému. "Vychází se z mylného předpokladu, že vládnoucí politici budou vymáhat škodu sami po sobě," tvrdí Kramár.

Foto: archiv