Právníci připouštějí možnost Klause za amnestii zažalovat

Právníci na veřejném slyšení v Senátu vesměs připouštěli možnost zažalovat prezidenta Václava Klause kvůli amnestii, případně žádat Ústavní soud o její zrušení. Úspěchem si ale jisti nebyli. Ústavní soudce Jan Musil nebo děkan právnické fakulty Karlovy univerzity Aleš Gerloch pak navrhovali úplně zrušit právo prezidenta amnestie vyhlašovat.

"Ústavní žaloba by měla být podána i při vědomí toho, že jí třeba nebude vyhověno," uvedla bývalá ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová (za SZ). Podle ní by Ústavní soud mohl alespoň stanovit určité meze pro příští prezidenty. Amnestie podle Wagnerové nespravedlivě a neopodstatněně zvýhodnila stíhané pro majetkové delikty a poškodila práva poškozených. "Došlo k popření veřejného zájmu, byla popřena i idea spravedlnosti," prohlásila senátorka. Rovněž bývalý žalobce Miroslav Antl (za ČSSD) označil zastavení trestních stíhání za "plivnutí do očí poškozených, kteří figurovali v případech majetkové trestné činnosti".

Gerloch uvedl, že přezkoumávání amnestijního rozhodnutí je sporné, neboť není právním předpisem z formálního hlediska, ale z materiálního ano. K případné ústavní žalobě na prezidenta pro velezradu poznamenal, že trestem je pouze zbavení mandátu a práva o něj znovu usilovat. Na Klause se ještě navíc bude vztahovat doživotní imunita za jeho kroky, které udělal na Hradě. Až jeho nástupci by mohli být po ukončení mandátu trestně stíháni, poznamenal.

Vedoucí katedry politologie a sociologie na Gerlochově právnické fakultě Jan Kysela na rozdíl od děkana amnestii za právní předpis nepovažuje. Je podle něj spíše aktem politickým a ústavním, nežli správním. O přezkoumatelnosti soudem pochybuje, ale rozhodnutí Ústavního soudu by mohlo posloužit jako titul pro účinnější vymáhání škody poškozenými po podezřelých, jejichž trestní stíhání bylo amnestií zastaveno, k obnovení stíhání však nepovede. Ústavní žaloba pro velezradu by měla podle Kysely úspěch jen v případě důkazů, že amnestie byla například zištně zamýšlena. "Z toho rozhodnutí samotného podle mého soudu nic takového jako velezrada se dovodit nedá," dodal Kysela.

Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) označil Klausovo prohlášení, že by amnestii vyhlásil znovu ve stejném rozsahu, za důkaz toho, že si byl končící prezident vědom její šíře a dopadů. "Právo podezřelých upřednostnil před právem postižených. Prezident postupoval špatně a dovolím si tvrdit - nemorálně", prohlásil Štěch s tím, že pojistka v podobě kontrasignace předsedou vlády selhala.