Vypsání předčasných sněmovních voleb, které v úterý jako možnou reakci na demisi vlády zmínil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), jsou podle vyjádření politiků i zákonných lhůt nejméně pravděpodobným řešením. Sobotka podmínil předčasné volby dohodou koaličních stran s opozičními. Proti se už ale postavili předsedové KDU-ČSL, STAN i ANO s poukazem na to, že do řádných říjnových voleb zbývá necelý půlrok. Předčasné volby by se mohly konat nejdříve v červenci.
"Co se týká předčasných voleb, tak se domnívám, že půl roku před volbami už by to byla pouze komplikace. Vyloučeno to určitě není. Každopádně když se podíváte na zákonné lhůty, tak už to je varianta, která takto brzo před volbami už v podstatě je velmi nešikovná," uvedl předseda lidovců Pavel Bělobrádek.
Předčasné volby odmítl s ohledem na půlrok do řádných voleb předseda ANO Andrej Babiš, kvůli jehož nejasnému financování Sobotka demisi ohlásil. Podle místopředsedy ANO Jaroslava Faltýnka by ale hnutí bylo na předčasné volby připraveno. "To, co potřebujeme, nejsou předčasné volby, ale stabilita do řádných voleb," řekl České televizi předseda STAN Petr Gazdík.
Předčasné volby by se mohly konat v případě, že by Sněmovnu rozpustil prezident Miloš Zeman na základě usnesení nejméně tří pětin poslanců. Sněmovnu podle ústavy nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období, čili od konce července. Pokud by byla dolní komora rozpuštěna, předčasné volby by se musely uskutečnit do 60 dnů po jejím rozpuštění.
"Dá se poměrně snadno dopočítat, že když by ta situace nastala teď, tak už máme volby o letních prázdninách. Můžeme se dobrat někam k volbám v září a jde o to, jestli ty volby v září místo v říjnu přinášejí nějaký zvláštní prospěch, zvláštní efekt," uvedl v ČT ústavní expert Jan Kysela.
Pro plánování voleb na letní měsíce se nedávno postavil i Zeman s poukazem na to, že hlasování v období prázdnin a dovolených by se negativně odrazilo na volební účasti.
