České národní zájmy
Předseda ODS: Západ nás neohrožuje, Rusko ano

Česká zahraniční politika riskantně opouští důraz na euroatlantickou vazbu a svým postojem k Číně nebo Rusku kvůli bezprostředním ekonomickým zájmům celkově Česko ohrožuje, píše ve své nové knize předseda ODS Petr Fiala. Varuje, že Evropa je v krizi a pokud ji nezačne řešit, je na cestě k úpadku.

"Západ, podobně jako má podíl na destabilizaci islámského světa, může i za agresivní chování a novou rétoriku současného Ruska. Připusťme, že by to byla pravda. No a co? V každém případě musíme stát tam, kde se nejlépe uskutečňují naše národní zájmy a kde je zaručena naše bezpečnost," píše Fiala s tím, že se bohužel vytrácí vědomí o národních zájmech.

Dlouholetý politolog se rozhodl "překročit příkop mezi politologií a politikou" a v souboru textů popisuje hlavní problémy české zahraniční politiky, v první nejobsáhlejší a nejteoretičtější části hledá kořeny krize Evropské unie a evropské politiky vůbec.

Doba bezstarostnosti skončila

"Západ nás neohrožuje, je zárukou naší bezpečnosti, Rusko potenciálně ano," argumentuje pro zachování orientace české zahraniční politiky na euroatlantický prostor a varuje před iluzemi o slovanské vzájemnosti a spolupráci s Ruskem. Fiala však pro zajištění bezpečnosti odmítá i Evropskou unii. "Ve společnou zahraniční politiku nevěřím, ne z nějakých ideových důvodů, ale z důvodů věcných," a argumentuje, že pořád platí, že se suverenita národních států nerozpustila v nadnárodních strukturách.

Kromě nebezpečí z východu nebo jihu nabádá i k zaměření pozornosti na evropské problémy. "Evropané projevují za poslední desetiletí pozoruhodnou schopnost přehlížet nebo zlehčovat všechny signály problémů, kterých se jim dostává v požehnané míře," uvádí Fiala. Imigrace, integrace (povrchně zpomalená, ale pokračující dál pomocí byrokratických opatření), žití na dluh, mylná idea konce dějin, multikulturalismus, nebezpečná myšlenka o škodlivosti národního státu a podcenění důležitosti národního státu jako zdroje legitimity, identity a občanské loajality, rezignace politiků na tvorbu zákonů ve prospěch Bruselu a expertů. To jsou jen některé fenomény, které podle něj Evropa přehlíží.

Národ, nebo Brusel?

Neexistující nadnárodní evropská demokracie podle něj oslabuje fungující demokracii na národní úrovni, což ve svém důsledku podle Fialy politiku ničí. Připomíná Rogera Scrutona a jeho myšlenku národní loajality jako základu ústavní a demokratické vlády. Logika nadstátní koordinace v Evropě však vládám na národních úrovních zřetelně ztížila šanci na uskutečnění toho, co si přeje většina občanů. Pomíjení vůle národních společenství je proto zdrojem permanentní krize.

Léčba ještě hlubší integrací zdůvodněná ekonomicky je tak chybná, problémy ještě zhoršuje a volání po evropské nadnárodní vládě kvůli efektivnímu vládnutí je podle něj nebezpečné, podobně jako ochota vzdávat se svobody a práv ve prospěch bezpečí, prosperity či čehokoliv jiného. "Země, které ztrácejí odhodlání, víru ve své hodnoty, žijí na dluh a nevědí si rady samy se sebou, přímo vybízejí, aby byly poraženy nebo aby porazily samy sebe," varuje Fiala.

Text je obhajobou politiky a varováním proti ochotě ve jménu prosperity nebo efektivního řízení obětovat svobodu. V Evropě je to podle něj především Brusel, který posilováním nadnárodních struktur oslabuje demokratickou politiku na národní úrovni.

Text je přehledná a čtivá anamnéza nemocné Evropy, projevují se v něm klady zkušeného akademika. Politik by však měl víc naznačit diagnózu a navrhnout terapii, pokud zůstaneme u medicínského přirovnání. Fiala určil, že evropskou hlavní chorobou je integrace, ale podobnými neduhy jako členské země EU trpí všechny země Západu. Je otázka, jestli byrokratická integrace nebo například euro jsou příčinami krize politiky a hodnot, nebo zda se nejedná spíše o příznaky. V kapitolách o české zahraniční politice řešení nabízí, v otázce vztahu k Evropě trochu chybí jasnější výhled, kam by se měla Evropa ubírat.