Prezident Miloš Zeman navrhne Senátu čtyři kandidáty na ústavní soudce. Vybral soudkyni Nejvyššího správního soudu Miladu Tomkovou a profesory právnických fakult Jaroslava Fenyka, Vladimíra Sládečka a Jana Filipa. Rozhodla jejich odborná zkušenost, praxe a publikační i pedagogická činnost, řekl Zeman novinářům. Senát by podle jeho předsedy Milana Štěcha mohl o nominacích rozhodnout na své příští schůzi. Štěch ke kandidátům žádné výhrady nezaznamenal.
"Tam, kde mi ústava dává možnost někoho navrhovat, ať už je to ústavní soudce nebo kdokoliv jiný, vždy navrhnu toho, koho pokládám za profesionála a pečlivě se vyhnu amatérům," uvedl Zeman.
Štěch řekl, že Senát by na projednání nominací mohl potřebovat zhruba jen 40 dní. Horní komora parlamentu ovládaná levicí by je tak mohla schvalovat na schůzi počátkem května. Předseda Senátu také uvedl, že vůči navrženým adeptům nezaznamenal u oslovených ústavních právníků "žádné negativní stanovisko". Fenyk, Sládeček a Filip byli označováni naopak za velmi zkušené a uznávané profesory práva, za Tomkovou je pak velká praxe i z Legislativní rady vlády, uvedl Štěch. V Senátu by proto mohli projít, dodal.
Jména prezident konzultoval s předsedou soudu Pavlem Rychetským. S kandidáty a vrcholnými představiteli justice se sešel v Brně. Kandidáti s novináři příliš hovořit nechtěli.
Tomková pouze uvedla, že si nabídky váží a že by ji přijala. "Teď bude záležet na rozhodnutí Senátu," uvedla soudkyně. Fenyk připustil, že jej prezidentova nabídka překvapila, taktéž je připraven se funkce ujmout.
U Ústavního soudu jsou momentálně tři volné pozice. Letos se ale postupně uvolní dalších sedm míst soudců, proto mají šanci všichni čtyři kandidáti.
Rychetský ocenil, že Zeman navrhl více kandidátů, než kolik jich aktuálně chybí. "Konečně se snad dočkáme praxe, kdy budou kandidáti navrhování nejméně dva měsíce předtím, než se místo uvolní, aby Ústavní soud mohl pokračovat kontinuálně," uvedl Rychetský. Kvůli dlouhodobé neobsazenosti se prodlužuje rozhodování, jednotliví soudci mají více práce.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) přivítal, že Zeman s návrhy neotálel. Vůči Fenykovi má však výhradu. "Myslím, že pro senátory za ODS bude těžko přijatelná osoba Jaroslava Fenyka, a to mimo jiné proto, že za komunistického režimu vykonával funkci vojenského prokurátora," uvedl Blažek. Naopak přivítal nominaci Filipa, kterého považuje za jednoho z nejlepších expertů na ústavní právo v Česku. Filip byl za normalizace členem KSČ.
Další čtveřici jmen oznámí Zeman pravděpodobně v červnu po jednání v Praze. Mezi navrženými bude téměř jistě i Rychetský, jehož by Zeman rád znovu viděl v křesle předsedy. Prezident neprozradil, zda uvažuje o novém funkčním období nějakých dalších současných soudců Ústavního soudu.
Ústavní soud má za normálních okolností 15 členů, kteří jsou jmenováni na deset let. Od loňska postupně opustili soud Eliška Wagnerová, František Duchoň a Jiří Mucha. Exprezident Václav Klaus navrhl za Wagnerovou Jana Sváčka a Zdeňka Koudelku. Senát je však neschválil a další pokusy už Klaus neučinil. Po Wagnerové také zůstává neobsazená pozice místopředsedkyně soudu.
Vizitky kandidátů na soudce Ústavního soudu, které Senátu navrhne prezident Miloš Zeman (řazeno abecedně):
Jaroslav Fenyk
Datum a místo narození: 26. dubna 1961 v Pelhřimově
Vzdělání: Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze (1986), Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně (Ph.D. 2001, profesor 2009).
Současná funkce: v Brně provozuje vlastní advokátní kancelář zaměřenou na trestní právo; je poradcem advokátní kanceláře White Case Praha; vyučuje právo na několika vysokých školách.
Dosavadní kariéra: V roce 1987 se stal vojenským prokurátorem a v letech 1990 až 1993 pracoval na Generální prokuratuře. V roce 1994 přešel na Vrchní státní zastupitelství v Praze, o rok později začal pracovat na Nejvyšším státním zastupitelství. Od ledna 1999 do konce roku 2005 byl náměstkem nejvyšší státní zástupkyně (na funkci rezignoval); v letech 2006-2009 proděkan pro vědu a zahraniční vztahy Fakulty práva Bratislavské vysoké školy práva.
Ostatní: Expert na trestní právo; je držitelem ocenění Právník roku 2010 v kategorii trestního práva. V letech 1981 až 1989 byl členem KSČ. V květnu 2003 odmítl nabídku premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) stát se ministrem spravedlnosti. V únoru 2006 podle médií odmítl nabídku na post šéfa Národního bezpečnostního úřadu. V roce 2005 zveřejnila média informaci, že Fenyk v roce 1988 jako vojenský prokurátor poslal za mříže na 15 měsíců violoncellistu Vladana Kočího za to, že z náboženských a morálních důvodů odmítl nastoupit vojenskou službu. V lednu 2006 na sebe Fenyk upozornil tím, že coby odstupující náměstek nejvyšší státní zástupkyně obvinil ministerstvo spravedlnosti, že se pokoušelo o politické ovlivňování v kauze katarského prince Hámida bin Abdal Sáního a v některých dalších případech.
Jan Filip
Datum a místo narození: 27. listopadu 1950 ve Šternberku
Vzdělání: brněnská právnická fakulta
Současná funkce: vysokoškolský pedagog a vedoucí Katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně (od 1995)
Dosavadní kariéra: během studia nastoupil jako pomocná síla na právnickou fakultu v Brně, od roku 1974 jako asistent na plný úvazek; před rokem 1989 pracoval v legislativním odboru Federálního shromáždění. V roce 1992 se stal docentem, v roce 1998 profesorem ústavního práva.
Ostatní: Je odborníkem na ústavní právo. V letech 1974 až 1989 byl členem KSČ. V roce 1991 byl kandidátem na funkci soudce Ústavního soudu ČSFR. V minulosti radil třem ústavním soudcům - Vojenu Güttlerovi, Vojtěchu Ceplovi a Jiřímu Muchovi.
Vladimír Sládeček
Datum a místo narození: 13. května 1954 v Karlových Varech
Vzdělání: Právnická fakulta UK v Praze.
Současná funkce: profesor Katedry správního práva a správní vědy Právnické fakulty UK v Praze a člen vědecké rady fakulty.
Dosavadní kariéra: v letech 1979-83 pracoval v Úřadu pro vynálezy a objevy převážně v legislativním a právním odboru; v roce 1983 byl přijat jako odborný pracovník do Ústavu státní správy (později Ústav legislativy vlády ČSFR); od srpna 1990 pracoval v Kanceláři Federálního shromáždění jako odborný konzultant v legislativním odboru; v lednu 1991 byl jmenován tajemníkem poslanecké a expertní komise pro přípravu nové ústavy ČSFR; v roce 1991 byl přijat jako externí učitel na Právnickou fakultu University Karlovy; pracoval také jako asistent soudce Ústavního soudu.
Ostatní: V dubnu 2000 byl jedním z kandidátů na funkci ombudsmana (navrhli jej lidovečtí senátoři Petr Pithart a Jiří Stodůlka).
Milada Tomková
Rok narození: 1959
Vzdělání: Právnická fakulta UK v Praze.
Současná funkce: soudkyně Nejvyššího správního soudu (od 2003), je předsedkyní sociálně-správního kolegia a kárného senátu
Dosavadní kariéra: v letech 1987-2003 působila na Ministerstvu práce a sociálních věcí, od roku 1992 jako ředitelka legislativního odboru (do její působnosti spadala legislativní činnost v oboru sociální politiky, zejména sociálního zabezpečení); členka Legislativní rady vlády (1998-2003)
Ostatní: V souvislosti s přípravou reformy správního soudnictví koncipovala změny doprovodných zákonů v oblasti sociální ochrany (sociálního zabezpečení a zaměstnanosti). Coby předsedkyně kárného senátu NSS řešila například kauzu šéfa brněnských žalobců Petra Coufala, který sám rozhodoval o trestním oznámení, které na něj bylo podáno kvůli parkování soukromým autem na služebním parkovišti. NSS dospěl k závěru, že Coufal se měl z řízení vyloučit a nechat věc na posouzení kolegům.
