"Svoboda projevu"
Případ šéfa Národní demokracie Bartoše míří před soud

Případ předsedy krajně pravicové Národní demokracie Adama B. Bartoše začne Obvodní soud pro Prahu 1 řešit 20. července. Obžaloba tvrdí, že Bartoš vyvracel existenci plynových komor v nacistických koncentračních táborech a v projevech podsouval negativní pohled na Židy a imigranty z Blízkého východu a severní Afriky. Bartoš se ve stížnosti proti obvinění odvolával na svobodu projevu.

Za podněcování nenávisti, hanobení národa a popírání a schvalování genocidy hrozí Bartošovi až tři roky vězení. Ve svých projevech, článcích nebo komentářích na internetu se podle obžaloby snažil upevnit předsudky o škodlivosti židovského národa. Na Facebooku také po smrti přeživšího holocaustu a nositele Nobelovy ceny za mír Elieho Wiesela napsal, že je na světě o jednoho lháře méně. Prodával také protižidovské knihy. Znalci v obžalobě označili Bartošovo jednání za "formu neonacismu".

Justice už Bartoše potrestala roční podmínkou za protižidovský text, který zanechal u pomníčku zavražděné Anežky Hrůzové v Polné na Jihlavsku. U hrobu Bartoš s někdejším místopředsedou strany Ladislavem Zemánkem zanechali ceduli, na kterou mimo jiné napsali: "Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena." U Zemánka soud od potrestání upustil.

Z vraždy Hrůzové byl obviněn a poté za ni odsouzen Žid Leopold Hilsner. Případ vyvolal vlnu antisemitismu, známou jako hilsneriáda, proti níž bojoval například Tomáš Garrigue Masaryk.