Hlavní strana > Domácí > Politika
Pokrok ve smiřování
První český ministr se zúčastní sudetoněmeckého sjezdu
12.05.2016 18:00
Ministr kultury Daniel Herman se o víkendu jako první člen české vlády oficiálně zúčastní výročního sudetoněmeckého sjezdu. Informaci sdělila mluvčí Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) Hildegard Schusterová a Hermanův úřad informaci potvrdil. Podle SL přispěje Hermanova přítomnost na sjezdu k dalšímu pokroku ve smiřování mezi sudetskými Němci a Čechy.
"Český premiér Bohuslav Sobotka svému bavorskému protějšku Horstu Seehoferovi, patronovi sudetoněmecké národnostní skupiny, oficiálně sdělil, že česká vláda poprvé v historii pošle ministra na sudetoněmecký sjezd, a sice ministra kultury Daniela Hermana," uvedla Schusterová. Podle ní Herman na sjezdu v neděli přednese zdravici.
"Vzhledem k tomu, že mám k tomuto tématu velmi blízko, touto problematikou se zabývám přes 30 let na základě zkušeností vlastní rodiny, je ta volba víceméně logická," řekl Herman. Na sjezd jede na pozvání bavorského premiéra, protože Bavorsko je patronátní zemí Němců pocházejících z Čech, Moravy a Slezska, doplnil.
Šéf SL Bernd Posselt Hermanovu cestu na sjezd do Norimberku uvítal. "Je to silný signál dobrého pokroku v procesu smíření," uvedl. Poděkoval zároveň české vládě za to, že se zasazuje o dobrou politiku sousedství v evropském duchu.
Herman je také už v druhém období předsedou české katolické Ackermannovy obce (Ackermann-Gemeinde) sesterské organizace německého sdružení. Otázkou česko-německých vztahů se podle svých slov zabývá na základě vlastní zkušenosti. "Řada mých příbuzných nepřežila běsnění německého nacionálního socialismu. Jsem tedy obeznámen především velmi dobře s tím, že není možné dávat rovnítko - a to je jádro mého postoje - mezi etnickou a politickou příslušnost. Není možné říkat Němci, když myslíme nacisté, není možné říkat Rusové, když myslíme komunisté nebo bolševici a podobně," říká český ministr.
Už loni zazněla na sudetoněmeckém sjezdu slova zástupce české vlády: vicepremiér Pavel Bělobrádek poslal video se svou zdravicí, kterou sudetští Němci přivítali potleskem.
Vztahy mezi sudetskými Němci a českou vládou se v posledních letech výrazně zlepšily.
Přispěla k tomu i skutečnost, že SL ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Na loňském sjezdu také v oficiálních projevech ani jednou nebyly zmíněny takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě byli sudetští Němci zbaveni majetku a občanství.
V minulosti přitom sudetoněmečtí představitelé pravidelně žádali zrušení těchto dokumentů, jež patřily k dekretům, které československý prezident Edvard Beneš vydával za druhé světové války a krátce po ní v době, kdy nefungoval parlament.
- První smířlivá gesta vůči odsunutým Němcům se datují krátce před 17. listopad 1989, kdy tehdejší disident Václav Havel v dopise německému prezidentovi vyslovil politování nad touto epizodou společných dějin. Svůj názor Havel zopakoval i krátce před svým zvolením hlavou státu a stál za ním i později.
- Havlovy výroky o tom, že poválečný princip kolektivní viny byl nemorální a že by se Češi měli odsunutým Němcům omluvit, vyvolaly na české vnitropolitické scéně řadu protestů. Naopak německá strana Havlův přístup k odsunu (Němci označovanému jako vyhnání) přivítala. - Nová kapitola vzájemných vztahů, která nastala po listopadu 1989, vyvrcholila v lednu 1997 podepsáním česko-německé deklarace. V dokumentu se Česko a Německo pokusily najít cestu k překonání traumat společné minulosti a navzájem se omluvily za příkoří minulosti. Jedním z výsledků deklarace byl vznik Česko-německého fondu budoucnosti, do něhož obě země vložily zhruba 2,7 miliardy korun. - Výzvy k omluvě či odškodnění alespoň části sudetských Němců ale v uplynulém čtvrtstoletí nepocházely jen od Havla. Koncem roku 1997 se například jménem národa omluvil za nepřátelství vůči sudetským Němcům plzeňský biskup František Radkovský. - Zhoršení vztahů přinesly v létě 1998 výroky premiéra Miloše Zemana. Vyslovil se proti účasti sudetoněmeckého landsmanšaftu v česko-německém fóru s tím, že z ČR tam také nejsou komunisté a republikáni, kteří podobně jako landsmanšaft byli proti přijetí deklarace. - V lednu 2002 pak vyvolala pozdvižení další Zemanova slova, když premiér v rozhovoru pro rakouský časopis Profil označil sudetské Němce za Hitlerovu pátou kolonu a přirovnal je k vlastizrádcům. Německá strana to tehdy odmítla jako přisuzování kolektivní viny a česko-německé vztahy zaznamenaly prudké ochlazení. Odložena byla například plánovaná návštěva německého kancléře Gerharda Schrödera v ČR. - Na konci Zemanova premiérského mandátu se nicméně objevila myšlenka na odškodnění odsunutých antifašistů z řad sudetských Němců. První se o tom v rozhovoru pro Süddeutsche Zeitung zmínil tehdejší šéf ČSSD a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla. Zeman myšlenku posléze podpořil s tím, že jde o desítky či stovky lidí. Špidlova vláda pak v červnu 2003 označila odsun, stejně jako předchozí agresi Německa, za "z dnešního hlediska nepřijatelné". - K česko-německým vztahům se vyjádřil i prezident Václav Klaus, když v březnu 2003 vyzval oba národy k tomu, aby se obracely do budoucnosti. Zároveň řekl, že je třeba respektovat časovou posloupnost událostí, tedy to, že odsun byl reakcí na nacistický teror. V březnu 2004 Klaus na konferenci o česko-německých vztazích v Ústí nad Labem vyzval k "usmíření se s minulostí", ke kterému má přispět i akceptování historie a smíření s událostmi, které nelze vrátit. - V srpnu 2005 vláda Jiřího Paroubka (ČSSD) uznala zásluhy německých antifašistů a omluvila se jim za křivdy způsobené po osvobození. Morální gesto, s kterým nesouvisela žádná finanční satisfakce, bylo určeno někdejším československým občanům německé národnosti, kteří se vzepřeli nacistickému režimu. - V červnu 2011 se nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt ohradil proti výrokům Klause, který v reakci na požadavek Němců na omluvu za "minulá příkoří" označil takovou výzvu v době výročí vyhlazení Lidic za výraz "lidské necitlivosti a nepoučitelnosti". Posselt v červnu 2014 na sudetoněmeckém sjezdu prohlásil, že dekrety prezidenta Edvarda Beneše, na jejichž základě byli sudetští Němci zbaveni majetku a občanství, patří na smetiště dějin. - Zeman už jako prezident pak v dubnu 2013 pro rakouskou tiskovou agenturu APA zopakoval svůj dřívější názor, že poválečný odsun sudetských Němců byl za jejich vlastizradu mírnější než trest smrti. Tehdejší premiér Petr Nečas (ODS) na to reagoval slovy, že nemá smysl používat zbytečně silné výroky protože to nic nepřináší. - Bavorská státní ministryně pro sociální věci Emilie Müllerová v roce 2014 řekla, že nová kapitola ve vztazích mezi Čechy a sudetskými Němci se otevřela po vzájemných návštěvách bavorského premiéra Horsta Seehofera a Nečase (v prosinci 2010 a únoru 2013). Ocenila také fakt, že nová česká vláda stáhla požadavek na výjimku z Listiny základních práv EU k takzvané lisabonské smlouvě, kterou vyjednal bývalý prezident Klaus. - Loni v březnu Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) vypustilo ze svých stanov formulaci, že bude usilovat o vrácení majetku zkonfiskovaného vysídlencům (soud letos změnu zrušil, SL ale vracení majetku ze stanov vypustilo). Na loňském sjezdu SL také v oficiálních projevech ani jednou nebyly zmíněny Benešovy dekrety. Sjezdu se účastnili i zástupci české politiky.
|
Foto: ČTK , Krumphanzl Michal
Autor: ČTK
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.
1