Koho volit v historicky první přímé prezidentské volbě nevědí ani ti nejpovolanější. Nezařazení poslanci nebo politici menších parlamentních stran, kterým jejich partaj nepředložila vlastního kandidáta, v podpoře jednotlivých "bojovníků o Hrad" váhají. Jejich preference se různí - někdo chce na post prezidenta expremiéra Miloše Zemana, jiní zase umělce Vladimíra Franze.
"Já absolutně nevím, koho budu volit. Žádný z kandidátů nesplňuje moje požadavky," zoufá si poslanec Miroslav Petráň (VV). Na postu prezidenta by prý rád viděl osobnosti, které se však volebního klání účastnit nehodlají. "Ta příprava mohla být delší. Kdyby byla, možná by se o kandidaturu ucházelo víc lidí," poznamenal. Ačkoliv prý sněmovnou brouzdají nezávislí kandidáti, kteří se obávají nedostatečného počtu podpisů od občanů a shánějí těch dvacet poslaneckých, on nikomu svůj autogram do petice nedá. "Řeknu to natvrdo, rozhodně nebudu nikomu podporu písemně dávat," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ.
VV chtějí svého koně
Jeho postoj se však neshoduje s přáním neoficiálního šéfa VV Víta Bárty, který očekává, že poslanecký klub Věcí veřejných se jednotně za jednoho kandidáta postaví. "Debata právě probíhá, není uzavřená. Budeme o věci jednat na výkonné radě a poslaneckém klubu," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ. "Já mám jasno. Nejdřív chci však svůj názor na kandidáta tlumočit svým kolegům na poslaneckém klubu," dodal. Toto jednání by se podle jeho manželky a zároveň předsedkyně poslanců VV Kateřiny Klasnové mohlo nejdřív uskutečnit 23. října, v den, kdy začne schůze Poslanecké sněmovny. "Bojím se, že to budeme řešit rozpočet a na debaty o prezidentovi nezbude čas," podotkla. O kandidátech na prezidenta se však prý straničtí poslanci už bavili několikrát a do 6. listopadu, kdy musí být kandidátky odevzdané, bude prý i ve straně jasno.
Pospíšit si tak bude muset se svým rozhodováním také poslanec Petr Skokan (VV), který k jednotlivým jménům uchazečů o post hlavy státu přistupuje s podobně laxním přístupem jako jeho kolega Petráň. "Já se rozhodnu, koho volit, až budou všechna jména jasná. Zatím ještě není uzavřeno, kolik kandidátů se skutečně do boje o Hrad zapojí," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ. Očekává, že se ještě několik osobností přidá. Mezi těmi, co kandidaturu oznámili dosud, si prý vybírá jen těžko.
Naopak jasno má místopředseda VV Tomáš Jarolím. "Chci volit politickou osobnost, co má jasnou historii. A takovou je mezi kandidáty Miloš Zeman," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ. Ačkoliv je Zeman levicový politik a VV se označovaly za stranu středovou, jeho výběr není zase tolik překvapivý. VV měly totiž vždy názorově blízko k současné hlavě státu, Václavu Klausovi. A ten podpořil v kandidatuře právě Zemana.
Paggio si myslí na Franze
Poslanci LIDEM, tedy bývalí členové Věcí veřejných, kteří se rozhodli podporovat vládu, mají v rozhodování volné ruce. Vicepremiérka Karolína Peake a prakticky šéfka této partaje, která ještě nemá zvolené vedení, totiž diskuzi o kandidátovi na prezidenta mezi straníky vzdala. "Hovořili jsme o tom na ideové komisi. Řekli jsme si, že když je to přímá volba, tak to necháme přímé i mezi poslanci. Nechceme jednotného kandidáta. Každý z nás řekne, jak se k tomu sám jako občan postaví," vysvětlila on-line deníku TÝDEN.CZ. Kvůli své pozici místopředsedkyně vlády však prý sama svého "koně" neprozradí. Její kolegové ale mohou své preference nejenom zveřejňovat, ale i ztvrdit svým podpisem.
Pravá ruka Peake, poslanec Viktor Paggio, on-line deníku TÝDEN.CZ přiznal, že k němu už žádost o podpis na petici přistála. "Zatím jsem žádnému kandidátovi svůj podpis nedal. Přímá volba prezidenta je osobní volbou každého občana. Myslím, že to nebudeme pojímat stranicky - v rámci LIDEM máme různé oblíbence. Já svého kandidáta zatím hledám, ale hluboce mě oslovila přednáška "O nezbytnosti ideálu" profesora Franze, kterého nyní začnu zkoumat více do hloubky. Už to samo o sobě bude radostná činnost, protože tento kandidát evidentně hloubku má," dodal.
Na rozdíl od něj je však z výčtu dosud přihlášených uchazečů o funkci prvního muže republiky zklamaná Paggiova stranická kolegyně Dagmar Navrátilová. "Doufám, že se do voleb přihlásí ještě nějaký kandidát. Pokud by to byl člověk, který by mě oslovil, tak bych se nebránila ani tomu, abych mu jako poslankyně podepsala petici," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ. Z dosavadních kandidátů si však prý vybírá těžko. "Už mám jeden svůj tip, ale nejsem o něm zcela přesvědčená. Mám k němu výhrady. Dokud se nerozhodnu, jméno nezveřejním," dodala.
A o své budoucí volbě nemá jasno ani "vyvrhel z VV", poslanec Jaroslav Škárka. "Vůbec netuším, koho budu volit. Nemám zatím jasno," přiznal. Stejně nerozhodnutý je také poslanec s pozastaveným členstvím v ODS, Pavel Bém. Na otázku, komu dá svůj hlas, on-line deníku TÝDEN.CZ napsal: "To bych také rád věděl."
Koho volit za prezidenta neví ani politický matador, bývalý šéf ČSSD a současný předseda NS-LEV 21 Jiří Paroubek. Dosud na veřejnosti pouze opakoval, že podpoří levicového kandidáta. Tak trochu počítal s kandidaturou ekonoma Jana Švejnara, ten ji však nakonec po měsících váhání odmítl. Spekuluje se, že se tak přikloní na stranu Miloše Zemana. Dalším z možných adeptů z levého spektra by totiž byl už jen kandidát ČSSD Jiří Dienstbier, a to kvůli nepřátelským vztahům mezi Paroubkem a jeho bývalými kolegy není příliš pravděpodobné.
Mezi zákonodárce, kteří ještě neoznámili jméno svého favorita v prezidentské volbě, patří také komunisté. Ti se zveřejněním čekají na krajské volby. Právě po nich by si Ústřední výbor KSČM měl sednout a jméno kandidáta konečně vybrat. A bude z čeho - návrhy do výboru posílají základní organizace z krajů. Nechybí mezi nimi šéf partaje Vojtěch Filip, předseda poslanců Pavel Kováčik nebo poslanec Miroslav Grebeníček.
Váhaví poslanci jsou dobrou kořistí pro ty kandidáty, kteří nemají nasbíraných padesát tisíc občanských podpisů. Svým obcházením zákonodárců se netají například podnikatel Tomio Okamura. Ten sice zatím zcela jasně svou kandidaturu na hlavu státu neoznámil, nevyvrátil však, že se o křeslo prezidenta pokusí. Tak či tak si prý udělá "zadní vrátka" a možnost kandidovat si zajistí.
První přímá volba prezidenta se uskuteční 11. a 12. ledna příštího roku. Stejně jako do Senátu, bude dvoukolová. Kandidovat ve volbě může ten, koho podpoří svými podpisy 50 tisíc občanů, 20 poslanců nebo 10 senátorů. Tyto podpisy musí kandidáti sesbírat a odevzdat do 6. listopadu.
