Česká republika nedokázala plně uvést do praxe žádné z celkem 14 protikorupčních opatření zaměřených na efektivnější boj s uplácením v politice či justici. Uvedla to protikorupční skupina Rady Evropy (GRECO), podle které se Česku povedlo částečně zohlednit polovinu doporučení. Praha by měla do konce června předložit protikorupční skupině zprávu o tom, jak v zavádění zmíněných kroků postoupila.
Patnáctistránkový dokument věnovaný České republice uvádí, že "současná velmi nízká úroveň plnění doporučených opatření je celkově neuspokojivá", a vyzývá Česko, aby co nejdříve podalo zprávu o jejich zavedení. Krajní termín je do 30. června.
Skupina mimo jiné požadovala, aby Česko zajistilo větší transparentnost práce poslanců a senátorů. České úřady podle GRECO nesplnily třeba doporučení zveřejňovat záznamy zasedání parlamentních výborů či zavést kodex přípustného jednání zákonodárců včetně závazných pravidel týkajících se přijímání darů či výhod.
V justiční sféře se nesplněná doporučení GRECO týkala mimo jiné zavedení kodexu přípustného jednání soudců či změn v procesu jmenování a odvolávání státních zástupců.
Částečně se podle GRECO podařilo například zavést majetková přiznání zákonodárců či zlepšit dohled nad tím, zda nejsou ve střetu zájmů.
"Pro Českou republiku je zásadní, aby podnikla rozhodné kroky a podnítila rozšíření etického chování a morální integrity mezi politiky a zlepšila důvěru (veřejnosti) ve volené zástupce," konstatuje zpráva GRECO, podle níž jsou v Česku zákonodárci a politické strany vnímáni velmi negativně i v souvislosti s množstvím kriminálních afér.
Skupina GRECO sdružuje asi 40 států. V roce 1999 ji zřídila Rada Evropy za účelem monitorování států v oblasti dodržování protikorupčních standardů.
V minulých letech bylo Česko podle skupiny v zavádění doporučených kroků úspěšnější, opakovaně se jí dařilo včas splnit většinu z nich.
