Rusnok nechce měnit zákon o restitucích kvůli Hradu

Domácí
21. 10. 2013 19:50
Premiér v demisi Jiří Rusnok se o hradní majetek nebojí.
Premiér v demisi Jiří Rusnok se o hradní majetek nebojí.

Premiér v demisi Jiří Rusnok nehodlá navrhnout vyjmutí Pražského hradu z církevních restitucí jako zákonné opatření. Věc podle něj není tak naléhavá, aby se zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi musel nyní měnit. Českému rozhlasu Radiožurnál řekl, že řešit tuto záležitost bude dost času po říjnových předčasných volbách. O budovách na Pražském hradě Rusnok jednal s kardinálem Dominikem Dukou.

"Rozhodně nemíním tuto věc řešit teď narychlo zákonným opatřením," řekl Rusnok v ČRo. "Pokud někdo měl problém s touto záležitostí ve vztahu k platnému a účinnému zákonu, tak bylo dost času to řešit v předchozích měsících a podle mého názoru bude dost času to řešit i po volbách, až vznikne nová Poslanecká sněmovna," dodal.

Vyjmout areál Pražského hradu z církevních restitucí navrhlo ministerstvo vnitra. Návrh zákonného opatření zdůvodnilo tím, že pražské arcibiskupství v rozporu s dohodou z roku 2010 požádalo letos v srpnu o některé budovy a pozemky na Hradě. Pražské arcibiskupství oponovalo, že v memorandu z května 2010 mezi Dukou a tehdejším prezidentem Václavem Klausem se Duka zavázal nepokračovat v soudních sporech o katedrálu a další nemovitosti v areálu Pražského hradu za situace, kdy ještě neexistovalo závazné majetkové vypořádání státu a katolické církve.

Kardinál Duka odchází po jednání s premiérem Jiřím Rusnokem.Duka po setkání s Rusnokem řekl, že budovy, které církve v areálu Pražského hradu užívají, by jim měly zůstat, objekty potřebné pro bezpečnostní chod státu by pak zůstaly státu. Duka uvedl, že toto uspořádání v minulosti vyjednal jak s exprezidentem Klausem, tak se současnou hlavou státu Milošem Zemanem. Církev chce vést jednání o společné formě spravování církví a státu u dvou objektů, kde má být muzeum.

Ministr vnitra Martin Pecina, jehož úřad navrhl vládě vyjmout celý areál Pražského hradu z církevních restitucí, neměl o situaci dostatečné informace, řekl dnes Duka novinářům. Podobně se v Radiožurnálu vyjádřil také Rusnok a odmítl politizaci této záležitosti. Podle zveřejněného návrhu zákonného opatření církev žádá v restituci mimo jiné některé budovy ve Vikářské ulici.

Duka později informoval, že předložil návrh k navracení nemovitostí v areálu Hradu Metropolitní kapitule u sv. Víta v Praze. "Pan premiér byl informován, že kapitula je ochotna jednat v tom smyslu, že se vzdá nemovitostí, které slouží Správě Pražského hradu (např. Hradní stráži), zatímco Hrad jí přenechá nemovitosti potřebné jako zázemí pro církevní akce," uvedl v prohlášení Duka.

Při odchodu od Rusnoka Duka řekl, že se domnívá, že diskuse by dále mohla být o dvou budovách, které by mohly být spravovány ve spolupráci státu a církve. Bylo by v nich muzeum středověkého církevního umění související s katedrálou sv. Víta. "Naše jednání od počátku - jak s panem prezidentem Klausem, tak poslední jednání se Zemanem v září - jasně vyšla vstříc (tomu), že všechny budovy, které jsou nutné k bezpečnostnímu chodu státu, zůstanou v rukou státu. A náš požadavek je pouze na to, aby budovy, které doposud využíváme na základě gentlemanské a právní dohody za pana prezidenta Klause, .... zůstaly našimi budovami," řekl Duka.

Dodal, že jednání o využití dvou domů pro muzeum vedl Duka jak s vedením Hradu, tak s Klausem, exkancléřem Jiřím Weiglem i vedením Národní galerie. V diskusi pokračovat by ale Duka chtěl až po volbách. "Protože tam se jedná také o určité dotace, kdy ten svatoanežský areál, který podle katastru patří náboženské matici, vyžaduje opravdu generální opravu, protože úpravy, které se dělaly v předchozích letech po technologické stránce budovu poškodily," podotkl Duka.

Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek soudí, že vydávat budovy v areálu Hradu by bylo skandální. Rusnokova vláda podle něj měla věc dávno řešit. "Je třeba otevřít restituce daleko šířeji a vyzvat církve k daleko většímu kompromisu. Potřebujeme změnit zákon i smlouvy," sdělil Zaorálek.

Zákon, který stát vyjednal se 17 církvemi, počítá vedle finančních kompenzací s vydáním nemovitého majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Zákon se nevztahuje na katedrálu, zůstává státu, přičemž Klaus s Dukou vyjednali společnou správu. Dále se zákon nevztahuje na jeden dům ve Vikářské ulici, v níž chce nyní církev podle médií navrácení několika dalších objektů a též jeden dům ve Zlaté uličce.

Autor: ČTK Foto: ČTK , archiv

Další čtení

V Olomouci dnes začíná jarní etapa mezinárodní výstavy květin Flora

Domácí
24. 4. 2025

Tři pražské městské části žádají zavedení autobusové linky, která pojede tunely

Domácí
23. 4. 2025

Pražské planetárium otevře po dvouleté rekonstrukci 14. června

Domácí
24. 4. 2025

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ