Rusnok: Při rozpuštěné sněmovně možná bude zákony přijímat Senát

Premiér Jiří Rusnok nevyloučil možnost, že po rozpuštění sněmovny bude muset Senát přijímat zákonná opatření na návrh vlády, pokud bude nezbytné schválit důležitou normu. Rusnok po schůzce se šéfem Senátu Milanem Štěchem (ČSSD) uvedl, že by to mělo být ve výjimečném případě.

"Vyloučit to nelze, doba je velmi dynamická," uvedl. Podle Rusnoka i Štěcha by se tak mohlo stát třeba v případě, že v nějakém zákoně bude chyba. "V tuto chvíli se mi nejeví nic fatálního, co by to mohlo být," dodal Rusnok.

Poslanci budou po pádu úřednické Rusnokovy vlády rozhodovat o rozpuštění dolní komory příští úterý. Podle Štěcha se senátoři budou snažit co nejdříve projednat zákony, které minulý týden schválila sněmovna tak, aby bylo jejich projednávání dokončeno. Štěch si myslí, že kvůli tomu není potřeba odkládat podpis prezidenta pod rozhodnutím o rozpuštění sněmovny, jak se někteří politici domnívají.

"Když budou (zákony) v době odeslání do Senátu podepsány předsedkyní Poslanecké sněmovny, už může být sněmovna rozpuštěna," poznamenal Štěch. Dodal, že nechce, aby politici dávali Senátu ultimátum, do kdy má zákony schválit. "Neradi bychom byli pod tlakem," uvedl. Sněmovna minulý týden schválila mimo jiné zrušení kontroverzního projektu sKaret.

Po rozpuštění sněmovna nemůže schvalovat zákony, bude tak moci činit jen Senát. Sněmovna by pak začala fungovat až po pravděpodobných předčasných volbách. Zákonná opatření by pak měla také projednat.

Přijímání zákonných opatření bude prý Rusnok se Štěchem koordinovat, zřídí "rychlou informační linku".

Podle ústavy může Senát po rozpuštění sněmovny přijímat na návrh vlády zákonná opatření v naléhavých věcech, v kterých by bylo jinak nutné schválení zákona. Opatření se ale nesmí týkat ústavy, rozpočtu, závěrečného účtu, volebního zákona a mezinárodních smluv. Schváleno pak musí být Poslaneckou sněmovnou na její první schůzi. Pokud se tak nestane, opatření přestane platit.