Spor s Ázerbájdžánem
Schwarzenberg kazí firmám byznys, oznámil Zemanův muž
04.06.2013 14:00 Aktualizováno 04.06. 15:07
Českým firmám údajně hrozí zastavení rozjednaných obchodů v Ázerbájdžánu kvůli diplomatické roztržce. Oznámil to hradní kancléř Vratislav Mynář po rozhovoru s ázerbájdžánským velvyslancem Tahirem Taghizadem. Informaci potvrdily zdroje z diplomacie. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg označil již v březnu tamní vládnoucí klan za "rodinnou diktaturu". Mynář požádá prezidenta Miloše Zemana, aby se do řešení sporu zapojil.
Diplomacie záležitost řeší. Schwarzenberg se nyní setkal s ázerbájdžánským protějškem na víkendové konferenci v USA. "Vyjasnili si nedávná nedorozumění ve vzájemných vztazích," řekl první náměstek ministra zahraničí Jiří Schneider. "Není to diplomatická roztržka, normálně spolu komunikovali," dodala mluvčí ministerstva Johana Grohová.
Kancléř řekl, že ho velikost diplomatického problému zarazila. České firmy mají v Ázerbájdžánu rozjednané kontrakty, které by mohly být po kritických slovech šéfa české diplomacie zrušeny. Baku dokonce hrozilo stažením svého velvyslance z Prahy.
Mynář v úterý uvedl, že se Taghizade snaží roztržku vyřešit. Kancléř požádá Zemana, aby diplomata přijal na Hradě. Schůzka prezidenta s velvyslancem by mohla být již ve středu nebo ve čtvrtek. V pátek bude Zeman v Českých Budějovicích.
Většinu zakázek, o které se zajímají české firmy, zadává centrální vláda v Baku, případně je do nich vláda svým podílem zapojena. Může se tedy stát, že budou kontrakty opravdu zrušeny, uvádějí diplomatické zdroje. Podle informací mají o zakázky zájem například kopřivnická Tatra a společnost OHL. "V obou případech do toho stát bezprostředně vstupuje, takže zrušení kontraktů opravdu hrozí," řekl informovaný zdroj.
České podniky prý proto píšou dopisy nejen ministru zahraničí, ale údajně několik adresovaly i Kanceláři prezidenta republiky.
Schwarzenberg na počátku března na filmovém festivalu Jeden svět v Praze řekl, že ázerbájdžánský vládnoucí klan je "rodinná diktatura". Západní země také kritizoval za toleranci k diktátorskému režimu.
Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí výroky šéfa české diplomacie označilo za neobjektivní a neseriózní. Mluvčí ministerstva Elman Abdullajev 6. března prohlásil, že podobné výroky mohou poškodit vztahy obou zemí v politické, hospodářské i humanitární oblasti.
Autoritářský prezident země Ilham Alijev převzal v roce 2003 prezidentskou funkci po svém otci Gejdarovi. Někdejší člen nejvyššího vedení Komunistické strany Sovětského svazu stál v čele země skoro bez přerušení od roku 1969. Opozice zvolení Ilhama Alijeva označila za zmanipulované. Později si dal v referendu odhlasovat zrušení ústavní normy, která omezovala počet po sobě jdoucích prezidentských mandátů na dva.
Opozice v zemi si stěžuje na omezování svých práv. Účastníci protirežimních demonstrací bývají zatýkáni. Před parlamentními volbami v roce 2005 vyjádřily USA znepokojení nad zatýkáním politiků a vylučováním ministrů z vlády.
Prezident Alijev navštívil Prahu loni na jaře. Přijal ho tehdejší prezident Václav Klaus. V Ázerbájdžánu by se čeští investoři mohli podílet na výstavbě tamní infrastruktury. Společnosti v minulosti pracovaly třeba na zabezpečení silnic a železnic.
Obchodní vztahy se v uplynulých letech zintenzivnily. Klaus například podepsal několik ázerbájdžánsko-českých dokumentů, které zahrnují například problematiku standardizace a ochrany investic.
Z Ázerbájdžánu do Česka proudí část ropy. Podle dřívějšího vyjádření velvyslance zhruba každé čtvrté auto v Česku jezdí na pohonné hmoty vyrobené z ázerbájdžánské ropy, která do tuzemska přitéká přes distribuční firmy. Ázerbájdžán plánuje dodávat do ČR kolem dvou milionů tun ropy ročně. Tamní státní ropná společnost uvádí, že dodávky do ČR nejsou závislé na politických dohodách, je to prý čistě komerční záležitost.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.