Žalobci Městského státního zastupitelství v Praze definitivně smetli ze stolu trestní oznámení na někdejšího premiéra a šéfa ODS Petra Nečase kvůli jeho podpisu pod poslední Klausovou amnestií, jež podali předseda Senátu Milan Štěch a šéf senátního ústavně právního výboru Miroslav Antl. "Městské státní zastupitelství potvrdilo naše rozhodnutí," řekla on-line deníku TÝDEN.CZ šéfka žalobců Prahy 1 Šárka Pokorná.
Vyšší instance se případem zabývala na základě Štěchovy a Antlovy žádosti o přezkoumání postupu obvodních státních zástupců. "Žalobce věc přezkoumal a došel k závěru, že rozhodnutí obvodního státního zastupitelství bylo správné," potvrdila pro on-line deník TÝDEN.CZ mluvčí pražských žalobců Štěpánka Zenklová.
Milan Štěch, jak v době přípravy dokumentu on-line deníku TÝDEN.CZ řekl, je přesvědčen, že ze strany Nečase nešlo "o nedbalostní, ale o úmyslný trestný čin". "Byla to pěkná lumpárna," míní šéf horní komory. "Probírali jsme to s doktorem Antlem, shodujeme se, že je ústavně jasně zapsáno, že nese odpovědnost vláda. Premiér to vládě nepředložil, takže odpovědnost převzal na sebe."
Podle Štěchových slov muselo být všem zúčastněným předem jasné, koho se bude týkat abolice, tedy zastavení řízení osob stíhaných déle než osm let. "Doufám, že se časem objasní, kdo amnestii skutečně připravil, kdo to manažoval, kdo za tím skutečně stál. Museli to být právníci. Nevěřím, že šlo o amatéry, kteří nedokázali odhadnout důsledky. Vláda měla garantovat, že nepoškodí občany, což se stalo," kritizuje přípravu amnestie šéf horní komory. "Mělo to garantovat ministerstvo spravedlnosti a vláda; premiér to vzal na svá bedra," poznamenal.
Štěch je toho názoru, že by Nečas neměl být jediný, kdo za tento "poklesek" ponese trestněprávní odpovědnost. Koho konkrétně myslí, však neprozradil. Orgány činné v trestním řízení by podle jeho mínění měly prověřit díl odpovědnosti všech, kdo při přípravě amnestie přiložili ruku k dílu.
Senátní lídr Štěch a jeho kolega z horní komory, bývalý vysoce postavený policejní důstojník Antl, jsou nadále přesvědčeni, že se premiér Nečas dopustil trestného činu tím, že svou kontrasignaci pod takto kontroverzním dokumentem, jako je rozsáhlý lednový pardon odstupující hlavy státu Václava Klause, předem neprojednal s členy vlády. Podle Štěcha a Antla tomu jednoznačně nasvědčuje skutečnost, že úřad vlády neeviduje žádnou formu komunikace s prezidentskou kanceláří ohledně amnestie, což by podle nich stálo za přezkoumání orgány činnými v trestním řízení. Navíc i členové vlády potvrdili, že amnestii neprojednávali.
Oba autoři trestního oznámení mínili, že v takovýchto případech je odpovědnost na vládě jako celku. Nečas tak podle nich znemožnil, aby došlo k posouzení dopadů chystaného pardonu a jeho projednání vládou. Tím premiér údajně překročil svou pravomoc a "rezignoval zcela na úlohu ústavní pojistky".
Amnestií se kromě policie a žalobců zabýval i Ústavní soud. U něj neuspěla skupina senátorů s návrhem, který se týkal článku II tohoto kontroverzního dokumentu. Šlo o pasáž, díky níž se břemene trestního stíhání zbavily osoby, jejichž kauzy se táhly déle než osm let.
