Michaela Šojdrová je stejně jako Bohuslav Sobotka po volbách dočasným šéfem strany. On vede parlamentní ČSSD, ona vede lidovce, kteří se poprvé v historii do sněmovny nedostali a navíc je pronásledují finanční problémy a aféry tří jejich členů. Musíme být nekompromisní, abychom byli důvěryhodní, říká v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ.
V kampani do Senátu slibujete o dva tisíce vyšší minimální mzdu. Znamená to, že lidovci jdou doleva?
Já komunikuji se zaměstnanci i zaměstnavateli a zvýšení minimální mzdy mně dokonce navrhli jako téma podnikatelé. Tak nízké minimum dostatečně nemotivuje lidi k nástupu do práce. Je velmi malý rozdíl mezi sociálními dávkami a nejmenším platem a oni chtějí zaměstnávat lidi, kteří chtějí pracovat. Konzervativní i středopravicový politik má mít sociální citlivost. Chci šetřit, stejně jako současná vláda, ale musím vnímat i to, že je tady nějaká střední vrstva, na které stojí ekonomika a zaměstnanci, kteří mají právo na důstojný život.
Můžete jako případná senátorka prosadit toto zvýšení z osmi na deset tisíc?
Podnikatelé mi navrhovali dokonce skok o tři tisíce. Ano, senátor nerozhoduje přímo o minimální mzdě, ale je to vládní nařízení. Minimální mzda se neměnila pět let a já jsem už v době Topolánkovy vlády na to upozorňovala. Teď si dokážu představit, že by debata o ní byla součástí jednání s tripartitou. Jestli vláda jde s návrhy proti odborům, měla by nabídnout něco pozitivního. Zvýšení se navíc nepromítne ve státním rozpočtu, půjde to z kapes zaměstnavatelů.
Lidovci ale už nejsou ve vládě, ve sněmovně. Uspějete ve volbách do Senátu?
Věřím v zisk alespoň dvou mandátů. Ale je to složité, protože kandidáti nemají žádnou podporu ze stranického rozpočtu. Také jsme neměli čas na nějaké hlubší propracování společných témat. Každý v kampani směřujeme na to, za čím stojíme a čemu rozumíme.
Kolik musí každý investovat do kampaně?
Tak 200 tisíc korun, aby byl trochu vidět. Já využívám zkušeností, které mám, a v kampani jsem se zaměřila na témata, která mohou vypadat kontroverzně.
Chcete snížit platy senátorům. Proč?
Ano, o dvacet procent. Berou stejné odměny jako poslanci, ale za jinou práci. Poslanec je sledovanější, schůze trvají delší dobu. Senát je časově méně náročná práce, spíš prestižní poslání, kde by měla vrcholit politická kariéra. Řada senátorů stíhá práci starostů nebo učí na vysokých školách, ale poslanec to nemůže zvládnout. Zákon o odměnách zákonodárců se musí změnit, už kvůli poslaneckým náhradám.
Také po skandálu vašeho člena exministra Ambrozka, který si z náhrad postavil dům...
Pokud to zákon umožňuje, těžko se to kritizuje. Jeho případu se mi nechce věřit. Teoreticky to možné je, ale prakticky si to neumím představit. Já jsem domek i s platem a náhradami bez hypotéky nepostavila ani neopravila. Náhrady se ale musí zdanit a nově by každý měl získat peníze jen za to, co skutečně vyčerpal.
Proč jste ho a také náměstka ministra obrany Jaroslava Kopřivu také nevyzvala k odchodu ze strany stejně jako expředsedu Cyrila Svobodu, který neskončil soudní spor o dům?
Nejedná se o kauzu, kde by padlo trestní oznámení. Pokud k tomu dojde, měl by odejít. Jeho případ je pootevřená věc a zřejmě bude mít nějaký vývoj, přijdou další informace. Na jeho kauze mi připadá závažnější zjištění o jeho vedení ministerstva, protože to ukazuje, že bylo něco nezdravého v jeho rozhodování. Pan Kopřiva sám pozastavil členství.
KDU-ČSL se ale chová ke svým členům velmi umírněně. Žádné vylučování, to byste změnila?
Vylučování je vždy horší varianta než třeba pozastavení členství, je to trest. A naši členové nechtějí mnohdy ani věřit obviněním, a tak ostatní hájí. Znají se mezi sebou dlouho a osobně. Když se bavíme o restartu KDU-ČSL, pak nová etapa musí být také o tom, že takto nemůžeme jít dál. Pokud padne v jakémkoliv případě trestní oznámení, tak by měl ten člověk jednoznačně přerušit členství. Musíme se umět odstřihnout od lidí, kteří bohužel selhali. Já jsem s Ladislavem Ambrozkem kdysi vstupovala do politiky. Je to typický žabičkář a ochránce přírody. A dodnes ho považuji za odborníka na životní prostředí. Ale zdá se, že peníze jsou věc lákavá.
Budete chtít vyloučit expředsedu Cyrila Svobodu?
Nebudu z něj dělat obětního beránka. Nebylo na něj podané trestní oznámení, ale poškodil stranu svým soudem. Když si to neuvědomuje, sám se tím nepochopením vylučuje. Nepůsobí důvěryhodně a nemá šanci být zvolen do žádné funkce za KDU-ČSL.
Budete radikálnější a zavedete presumpci vinny?
Musí nás reprezentovat věrohodní lidé. Když byl Josef Lux předsedou, tak klidně vyměnil ve své vládě tři ministry a nemyslím si, že tam byl nějaký korupční problém. Ale určitě to bylo opodstatněné a bralo se to tak, že předseda tam chce lidi s důvěrou. Když zjistil, že to nejde, tak byl nekompromisní. Pokud se chceme změnit, musíme se k tomu vrátit.
Podle tohoto přístupu by ale třeba Jiří Čunek musel složit funkci předsedy i ministra...
Můj radikální přístup vzbuzuje různé reakce. Já nebudu hájit nehajitelné. Za Čunkem jsem taky stála, když byl předsedou, ale řekla jsem, že je nutné hlasovat pro vydání a musí rozhodnout soud. Spousta lidí ve straně si myslí, že to byl na něj komplot, já si myslím, že to bylo manipulované. Zásadní chyba ovšem byla, že to nepřišlo před soud, to ho bude provázet stále. Nenašli jsme k tomu sílu, strana neuměla tyto aféry řešit. A bylo to i rozdělením na dvě křídla, která řešila, co je dobré pro ně, a ne pro KDU-ČSL. Musíme si umět přiznat chyby, které jsme dělali.
Jste strana, kterou reprezentují a volí věřící lidé. Jak se stane, že selžou?
Jsme věřící, ale to neznamená, že jsme svatí. Nástrah a lákadel je ve funkcích hodně. Záleží na tom, jak je kdo odolný, jaké má zázemí, jak se k tomu postaví. Je ale důležitý mechanismus strany, ta se musí bránit a okamžitě řešit.
