Senát podle očekávání schválil svůj návrh na zrušení doživotní imunity náhradou za sněmovní verzi, kterou kvůli absencím v dubnu nepřijal. Poslanci už však mezitím připravili opětovný vlastní návrh, pro který získali souhlas vlády. Sněmovna tak bude mít k dispozici dvě téměř identické ústavní novely o omezení trestní imunity jen po dobu mandátu.
Senátem schválený návrh má zrušit dosavadní praxi, podle níž je trestní stíhání poslance nebo senátora v konkrétní kauze navždy vyloučeno, pokud to sněmovna nebo Senát odmítnou. Nově má platit, že zákonodárce není možné trestně stíhat v jeho funkčním období bez souhlasu komory, jejímž je členem.
Senátní novelu předložili senátoři ČSSD, TOP 09 a KDU-ČSL s cílem sjednotit rozsah imunity zákonodárců a ústavních soudců s ochranou přímo voleného prezidenta republiky. Luděk Sefzig (ODS) neúspěšně navrhoval novelu doplnit o pasáž, podle níž by parlamentní komora musela zbavit imunity svého člena, který o vydání k trestnímu stíhání sám požádá.
Předseda senátního ústavně právního výboru Miroslav Antl (za ČSSD) podotkl, že novela má větší šanci na schválení sněmovnou než razantnější omezení jen na projevy a hlasování v parlamentu, které prosazuje ODS. Jaroslav Kubera (ODS) namítl, že poslanci dají přednost vlastní verzi před senátní. "Toto jsou jenom takové hrátky, žádný praktický význam nemají," prohlásil.
Předsedkyně senátorů TOP 09 a Starostové Soňa Paukrtová uvedla, že imunita zajišťuje svobodu jednání parlamentu. Radikálnější omezení by podle ní mohlo být případně zneužito k tomu, aby opoziční zákonodárci byli zadrženi na 48 hodin a vláda by díky jejich nepřítomnosti mohla snáze prosadit své záměry v parlamentu. Místopředseda této frakce Jaromír Štětina naopak jakékoli omezování imunity odmítl, zdůvodňoval to potřebou ochrany demokracie s ohledem na hrozbu vzestupu extremistů, ať už pravicových, nebo komunistických.
